Kostel Saint-Germain-l´Auxerrois, který stojí přímo naproti hlavnímu vchodu do starého křídla Louvru, je tak trochu zvláštní památka. Najdete ho téměř ve všech průvodcích, ale málokdo ho ve skutečnosti navštíví. Možná proto, že je poměrně nenápadný, stojí zastrčený v malém parčíku a nevypíná se do nějaké zvláštní výšky, nebo možná i proto, že těsně sousedí s Louvrem a  lidé už po jeho prohlídce nemají  na další památky chuť ani sílu.

Saint-Germain l´Auxerrois z Louvru

Kostel stojí na místě, kde stál už v 8. století původní svatostánek, zničený Normany. Nese jméno svatého Germaina, který byl v 5. století biskupem v Auxerre (není totožný s patronem St. Germain-des-Prés).

Od 14. století, poté, co se královský rod Valois usadil v Louvru, se stal farním kostelem francouzských králů, kteří sem pravidelně chodívali na mši. Po francouzské revoluci, kdy byl vybrakován, sloužil jako sklad píce a krmiva, policejní stanice, tiskárna a dokonce jako továrna na ledek. Znovu byl vysvěcen jako katolický v roce 1837. Při asanaci a rekontrukci Paříže baronem Haussmanem bylo požadováno, aby byl kostel zbořen společně s ostatními budovami, které stínily Louvre, ale baron, ač sám protestant a ačkoliv jinde boural hlava nehlava, se zasadil o jeho zachování.

Podoba kostela zahrnuje pět století architektury. Jeho současný vzhled pochází z rekonstrukce, provedené v letech 1838 – 1855, najdeme na něm však románskou zvonici, pozdní gotiku na kůru,  renesanční portál a vrata a loď z vrcholné gotiky.

Ve zvonici (není to ta věž, která přiléhá k průčelí kostela, ale nízká hranatá věž v jižní části lodi, která vykukuje vpravo v zadní části na horní fotografii)  visí dodnes zvon se jménem Marie z roku 1527, jeden ze tří zvonů (ty další dva se jmenovaly Vincent a Germain), které 24. srpna 1592 svým vyzváněním daly povel k bartolomějské noci – masakru hugenotů v Paříži, kdy byly během jediné noci zabity tisíce hugenotů, kteří přijeli do Paříže na svatbu krále Jindřicha IV. s princeznou Margot. Svatba měla smířit obě náboženské větve, ale místo toho rozpoutala ještě větší nenávist.

Průčelí kostela, dále detaily

Krytý vstup pochází z let 1435 – 39, i když sochy na pilířích jsou mladší. Centrální portál je ze 13. století.

Když vstoupíme dovnitř, ohromí nás gotická klenba a světlo, které sem vstupuje vitrážovými okny

Kůr je oddělen krásnou mříží z 18. století, po obou jejích stranách najdeme polychromované sochy z 15. století, znázorňující Sv. Germaina a Sv. Vincenta

Klenba ve stylu vrcholné gotiky

Vitrážová okna pocházejí z 15. století

Varhany ze 17. století

Kaple Sv. Panny Marie s kamennou polychromovanou sochou, pocházející ze 14. století. Sloupy kolem kaple jsou doslova vytapetovány děkovnými tabulkami se vzkazy Panně Marii.

Rozeta z 15. století

Ke kostelu těsně přiléhá nádherná, 38 metrů vysoká neogotická věž, o které se někdy omylem i ve francouzských průvodcích píše, že se jedná o zvonici kostela. Není to tak, věž sice stojí na místě dávno zbořené původní zvonice kostela a je v ní i zvonkohra, ale byla postavená až v polovině 19. století při úpravách okolí a stavbě sousedící radnice 1. pařížského obvodu (radnice byla postavena v podobném stylu jako je kostel, aby byla dodržená symetrie náměstí).

Půlhodinovou zvonkohru si můžete poslechnout každý den od 20 hod, v neděli od 12.45 a ve středu od 13.30 hod.

Place du Louvre

Jak se tam dostat: Metro Louvre-Rivoli nebo Pont Neuf