Paříž pro pokročilé

Když se vydáte z place de la Concorde přes most směrem ke klasicistnímu průčelí Palais Bourbon, ve kterém sídlí Národní shromáždění, možná vás na první pohled zarazí něco, co byste na jedné z nejklasičtějších pařížských budov vůbec nečekali. Její monumentální průčelí totiž na několik měsíců ovládla barevná Marianne – tentokrát v podání streetartového umělce Setha.

Instalace s názvem Marianne rêve zahaluje průčelí Assemblée nationale do barev francouzské trikolóry. Je to úplně jiná Marianne, než jakou známe z historických obrazů nebo dřívějších zobrazení – nemá bojovně zvednutou bradu, vystupuje z vln a tak trochu stydlivě se k nám točí zády. Je zdánlivě méně odhodlaná, zato z ní vyzařuje klid a přemýšlivost.

Marianne je už od dob Francouzské revoluce symbolem Francouzské republiky. Její frygická čapka připomíná hodnoty, na kterých Francie stojí – svobodu, rovnost, volnost, bratrství, demokracii a občanství. Její zobrazení najdeme téměř všude – na obrazech, plakátech, poštovních známkách, mincích a v podobě busty i ve veřejných budovách a mnoha veřejných institucích po celé Francii.

Přestože je Marianne symbolem republiky, její tvář se v průběhu desetiletí mění spolu s dobou. Od 60. let se ve Francii vžila tradice, že se předlohou pro její busty stávají známé Francouzky, většinou herečky, zpěvačky nebo modelky. Nejde o oficiální státní volbu, ale o symbolické gesto, které má Marianne přiblížit současné společnosti. Modelem k Marianne tak stála v minulosti Brigitte Bardot, Mireille Mathieu, Cathérine Deneuve, Inès de la Fréssange, Laetizia Casta nebo Sophie Marceau. Zajímavé je, že žádná z nich se nestala Marianne „navždy“. Každá generace si postupně vytvářela její novou podobu podle toho, jak vnímá ideály republiky a ženské krásy. Marianne tak není portrétem konkrétní osoby, ale živým symbolem Francie, který se proměňuje s časem. A možná právě proto dnes může mít podobu i barevné, dětsky působící dívky snící dívky, aniž by ztratila svůj původní význam.

Zajímavostí je, že sbírka všech byst se znázorněním Marianne je uložena právě v knihovně Národního shromáždění.

Autorem současné instalace je francouzský streetartový umělec Julien Malland, známý pod přezdívkou Seth. Jeho tvorbu na zdech, rozesetou téměř po celé Paříži, lze poznat na první pohled – předkládá veřejnosti poetické barevné výjevy, ve kterých často zobrazuje děti, které symbolizují zvědavost, otevřenost a naději.

Seth maloval na všech kontinentech a patří k nejvýraznějším představitelům současného francouzského street artu. V Paříži jeho pouliční, často naddimenzované obrazy, najdete především v lidovějších čtvrtích 20., 19, 13, nebo 14. obvodu, stal se však už takovým klasikem, že zdobí i zdi přísně klasických muzeí, jak uvidíme hned v příštím příspěvku.

Není proto překvapením, že právě jeho Marianne byla zvolena i na průčelí Národního shromáždění, kde se stala připomínkou, že republikánské ideály mohou být vyjádřeny i jazykem současného umění.

Instalace zůstane na průčelí Národního shromáždění až do 28. září 2026.

7. obvod, quai d´Orsay