Paříž má od října nové výstavní prostory. Moderní, obrovské, ohromující. Sídlí v nich Nadace Cartier, přesněji Fondation Cartier pour l’art contemporain, významná instituce současného umění, založená v roce 1984, jejímž cílem je podpora současné umělecké tvorby a která dává prostor etablovaným i začínajícím umělcům, různorodým médiím a kulturním experimentům.
Není to tak dlouho, co jsem se o nadaci zmínila ve svém článku o 14. obvodu. Právě v tomto arrondissementu na boulevardu Raspail nadace donedávna sídlila v impozantní budově ze skla a oceli, navržené slavným architektem Jeanem Nouvelem. Tentýž architekt pro nadaci navrhl i rekonstrukci jejího nového sídla – historické budovy v samém centru Paříže přímo naproti Louvru. V souladu s konceptem původního sídla i zde zachoval specifický přístup k výstavním prostorům – absenci uzavřených sálů, otevřenost vůči vnějšímu okolí a fluidní, proměnlivý prostor.
Přestavěná budova pochází z 19. století, z doby velké prestižní přestavby města pod vedením barona Haussmanna, kdy byla navržena jako luxusní hotel. Slavnostní otevření se konalo v roce 1855 při příležitosti Světové výstavy. Později byla přestavěna na obchodní dům (Grands Magasins du Louvre) a od 70. let 20. století sloužila pod názvem Le Louvre des Antiquaires jako prodejní prostory pro starožitnosti. Párkrát jsem byla uvnitř, ale množství obchodů na dlouhých nepřehledných a pustých chodbách mě trochu děsilo, stejně jako přístup prodejců, kteří okamžitě odhadli, že se mnou žádný velký obchod neudělají, a chovali se spíše nepříjemně. Ještě než celé centrum v roce 2016 definitivně zavřeli, stihla jsem ho vyfotit a dát sem na blog. Máme tak pěkné srovnání, jak to tam vypadalo původně a jak teď.
Přestavby jste si určitě všimli. Zařízení staveniště mezi Louvrem a Palais Royal totiž nešlo během těch let přehlédnout, i když bylo zakamuflováno ohradou se zrcadlovými stěnami, ve kterých se odráželo okolí. Rekonstrukce byla zahájena v září 2020 a i když měla původně skončit v létě 2023, nakonec se protáhla na téměř dvojnásobek času. Od letošního jara začala ohrada postupně mizet a i když ještě dnes jsou na ulici její pozůstatky, bylo jasné, že se práce chýlí ke konci a výstavní prostory budou konečně otevřeny. A jak rekonstrukce dopadla?
Největších změn se dočkal interiér, ve kterém zmizelo celé staré jádro stavby, které bylo prakticky vykucháno až na historickou slupku. Interiér se tak proměnil na moderní a flexibilní prostor s pěti velkými pohyblivými platformami, které lze podle potřeby nastavit do jedenácti výškových poloh tak, jak bude vyžadovat charakter každé výstavy. Naproti tomu v exteriéru byla ponechána tradiční haussmannovská fasáda s kamenným obložením a s arkádami. Pod nimi byly místo původních výloh vloženy velké skleněné tabule, které dovnitř propouštějí světlo a do ulice nabízejí výhledy na vystavené exponáty. Architektonicky jde o odvážný krok: kombinace historické fasády s vysoce technickým, modulárním interiérem přetváří koncept muzea – nejde jen o vystavování, ale o prostor, který se dokáže přizpůsobit potřebám umění, města i veřejnosti.
Na získaných 8500 metrech čtverečních vznikly kromě výstavních prostor i přednáškové sály, auditorium, knihkupectví a kavárna. V současné době vystavuje nadace průřez svými sbírkami. Najdeme zde proto nejrůznější druhy moderního umění – od pláten a sochařských děl, přes umělecké instalace a konceptuální umění až po fotografii. Tato všeobecná výstava bude trvat až do konce srpna 2026. Teprve potom se nadace vrátí ke své koncepci personalizovaných expozic.
Díky velkým proskleným stěnám se podařilo propojení výstavních prostor s venkovním životem. Skleněné tabule, které sahají prakticky od podlahy až ke stropu dokáží vymazat pocit oddělených prostor a někdy na první pohled zaváháte, jestli ten člověk zrovna kráčí uvnitř, nebo venku po chodníku
Nové prostory Nadace Cartier stojí za návštěvu nejen kvůli vystaveným exponátům, ale už jen samy o sobě. Ukazují, že muzeum nemusí být jen statickou schránkou pro umělecká díla, ale živým organismem – proměnlivým, otevřeným a spojujícím město a lidi. Rekonstrukce historického domu naproti Louvru – ať už se o ní bude říkat a psát cokoliv, protože ne všem se vykuchání původního interiéru zamlouvá – však znamená především setkávání minulosti a současnosti umění.
1.obvod, 2 place du Palais Royal
Paříž pro pokročilé 