Na jaře přibyla na mapu pařížských kaváren jedna další, luxusní, pro milovníky neméně luxusní známé módní značky. Stala se součástí obchodu této značky, který se na jaře usídlil v rohové budově na nábřeží, se vchodem přímo naproti obchodního domu Samaritaine. Možná jste tehdy v těchto místech viděli obrovskou plastovou sochu, představující japonskou módní návrhářku Yayoi Kusama, která zde byla umístěná při příležitosti otevření obchodu a prezentace nové kolekce, plné barevných puntíků, které pětadevadesátiletá návrhářka pro tuto značku navrhla.
Kavárna zabírá polovinu prvního patra a je pojatá velkoryse – na rozdíl od jiných pařížských kaváren tady nejsou stolky namačkané jeden na druhém, prostředí je vzdušné, poměrně jednoduché, vkusné a plné zeleně a obsluha je mimořádně milá a pozorná. Mě do ní vylákala moje pařížská kamarádka, která to tady chtěla vidět, a nemusela mě dvakrát přemlouvat, abychom se tam vydaly na odpolední dort.
Vzory, známé ze slavných kabelek, vám tady vymalují i na pěnu cappuccina nebo na dorty. Ty jsou božské – bodejť by ne, když pocházejí z cukrářské dílny mladého, ale už proslaveného cukráře Maxima Frédérica. Z jeho rukou pocházejí i čokoládové pralinky, které se zde také prodávají. Musím se přiznat, že ačkoliv nejsem obdivovatelkou této značky a její zboží se mi spíš nelíbí, proti kavárně nemůžu říct ani slovo. Je to sice snobská záležitost, co si budeme povídat, a navíc dost drahá, ale prostředí je krásné a pokud požádáte o stůl u okna, vedoucího na nábřeží, budete mít nádherný panoramatický výhled na řeku s mostem Pont Neuf po pravé ruce a s Conciergerie po levé ruce. Dorty jsou vizuálně dokonalé a chuťově perfektní (tedy určitě aspoň ty dva, které jsem vyzkoušela); chutnala mi i káva a čokoládičky, které jsem si koupila na potom.
Plastika návrhářky Yayoi Kusama byla sice prezentována jako umělecké dílo, ale byl to spíš nevkusný kýč, schopný vyděsit slabší povahy. Navíc byla její instalace spojená s malým skandálem, kdy z ní firma musela po několika týdnech odstranit svoje logo, které na původním, radnicí schváleném návrhu jakoby náhodou chybělo. Kabelku s ním dostala socha do ruky až při realizaci, takže se právně stala z uměleckého díla reklamním poutačem.
Paris 1ère, 2 rue du Pont Neuf
Paříž pro pokročilé 