Gustave Caillebotte v Yerres

Když jsem nedávno četla drobnou zprávu o tom, že jeden z obrazů Gustava Caillebotta byl vydražen za rekordní cenu, vzpomněla jsem si na fotografie z domu jeho rodiny, které se ještě na blogu neobjevily a které mohou sloužit jako inspirace pro hezký jednodenní výlet z Paříže na venkov. Do Yerres, kde Caillebottovi vlastnili rozsáhlé sídlo, to není z Paříže zas daleko.

Gustave Caillebotte patřil sice do skupiny impresionistů, ale nedosáhl takové slávy a věhlasu jako Renoir, Monet, Pissarro nebo Sisley – možná proto, že zemřel už ve 45 letech, příliš brzy na to, aby se stačil důrazněji prosadit, nebo také proto, že měl kromě malířství spoustu dalších zálib – navrhoval a konstruoval lodě, účastnil se závodních regat, věnoval se navrhování zahrad a práci v nich, fotografoval, sbíral známky a dokonce byl členem městského zastupitelstva v Gennevilliers, kde později žil a zemřel. Na rozdíl od ostatních impresionistů nebyl na malování existenčně závislý, protože pocházel z velmi bohaté rodiny, takže si naopak mohl dovolit své kolegy podporovat – i tím, že jim pořádal výstavy nebo od nich odkupoval obrazy do své bohaté sbírky, kterou po své smrti odkázal státu a která je dnes vystavena v Musée d´Orsay.

Jeho nejznámějším, a vlastně i jediným známým dílem dlouho zůstávalo jen plátno Parketáři, které v roce 1875 přihlásil na Oficiální salón, kde ho však odmítli. Více se prosadil se až po společné výstavě impresionistů v roce 1878, ale jeho obrazy začaly být skutečně známé a ceněné až po 2. světové válce, kdy je jeho rodina začala postupně uvolňovat do prodeje. Dnes je jedním z nejvyhledávanějších a nejdražších autorů a aukční síně se o jeho díla doslova perou.

Parketáři, 1875 – Pont de l´Europe, 1876 – Pařížská ulice, 1877

Panství v Yerres, na které se dnes podíváme, koupil otec Gustava Caillebotta v roce 1860. Ve vlastnictví rodiny zůstalo však jen do roku 1879, kdy ho po smrti obou rodičů Gustave se svými bratry Martialem a Alfredem prodávají. V rukou nových vlastníků zůstává až do roku 1971, kdy ho odkoupilo město Yerres, které ho zrenovovalo, nechalo zapsat na seznam historických památek a po roce 2012 zpřístupnilo veřejnosti.

Součástí celého panství je nejen rozlehlý dům, ale také rozsáhlý pozemek s oranžerií. Gustavův otec zde nechal vybudovat i další drobné stavby, které návštěvník postupně objevuje při procházce parkem.

Centrem přízemí domu jsou nejen přijímací salóny, ale také velká jídelna, jejíž zařízení a vybavení připomíná jeden z Caillebottových obrazů, který zde namaloval.

V prvním patře najdeme kromě ložnic i Caillebottův ateliér s kopiemi jeho nejznámějších obrazů, a také výstavku dalších předmětů, které mu patřily, jako jsou trofeje ze závodů regat, model jím navržené závodní plachetnice se zvláštním názvem Roastbeef, kterou jsme naživo v původní verzi viděli v loděnici při procházce po Renoirových stopách v Chatou, kam Caillebotte často jezdíval, nebo také jeho veslařský a koupací oblek.

V ateliéru je vystavena i fotografie, kterou pořídil Gustavův bratr Martial, nadšený a dobrý fotograf, na Montmartru. Určitě poznáte známý pohled od Château des Brouillards vzhůru do rue de l´Abreuvoir, na jejímž konci se dnes tyčí bazilika Sacré Coeur, která byla v době pořízení fotografie teprve rozestavěná. Na fotografii je zachycený Auguste Renoir, který v těchto místech bydlel a který patřil k rodinným přátelům Caillebottových, takže byl po Gustavově smrti jmenován společně s Martialem vykonavatelem Gustavovy závěti.

Při návštěvě Caillebottova panství si můžete prohlédnout nejen dům, ale také zahradu a stavby, které s ní souvisí. Tady nahoře je vidět vstupní nádvoří a dole oranžerie. Ta dnes slouží jako galerie, ve které město pořádá výstavy a kulturní akce.

Rozlehlý pozemek je upraven nejdříve jako pěstěná zahrada, ale brzy se stává parkem a pak lesem, kterým protéká potůček. Střed celého parku vyplňuje rozsáhlá louka.

Až úplně na konci pozemku, při zdi, která zahradu odděluje od městského parku, do kterého odtud vede branka, najdeme ohrazenou zelinářskou a květinovou zahradu. Tu tady založil sám Gustave Caillebotte, který zde nejen vášnivě zahradničil, ale také maloval. V zahradě jsou proto vystaveny kopie jeho obrazů, které připomínají vzhled zahrady za jeho časů.

Na opačné straně parku pak najdeme kapli, lesní altán a pod čínským pavilonem nečekanou kuriozitu – lednici, vytesanou do skály, ve které se uskladňovaly bloky ledu, vysekané ze zamrzlé řeky Yerres, která teče hned vedle panství. Hluboko pod zemí tak měla rodina celoročně v chladu uskladněné potraviny.

*Vstup do lednice, dole pak její interiér*

Pohled na zahradu před domem a na švýcarskou chatu, ve které je dnes umístěno informační centrum. Za ní je z bývalých stájí vybudovaná restaurace a kavárna.

Gustave Caillebotte namaloval v Yerres přes osmdesát obrazů, ať už v domě, v parku nebo u blízké řeky. Na některých z nich jsou místa, která jsme dnes viděli, jasně poznat.