Paříž pro pokročilé

Jednu z nejkrásnějších pařížských restaurací najdeme na místě, kde bychom ji nečekali – na nádraží. S nádražními restauracemi, jak je známe my, nemá ovšem nic společného. Na Gare de Lyon nás přivítá secesní malovaná a zlacená štuková nádhera, která na první pohled bere dech.

Svůj dnešní název dostala restaurace až v roce 1963 (do té doby se jmenovala prozaicky Buffet de la Gare de Lyon) podle mytického vlaku, který v 19. století spojoval Paříž s Marseille, Nice, Monakem a končil v městečku Ventimiglia na francouzsko-italských hranicích.

 

Když na konci 19. století Paříž připravovala svoji další Všeobecnou výstavu, která se měla konat v roce 1900, bylo rozhodnuto o stavbě nové budovy Lyonského nádraží, kam na třináct nových nástupišť měly přijíždět vlaky od Lyonu a Marseille. Součástí nádraží, kterému dominovala vysoká věž s tehdy nevídaně velkými věžními hodinami, a které mělo svojí krásnou podtrhnout význam výstavy, se stala i nová luxusní restaurace, bohatě zdobená štuky a nástěnnými malbami, na kterých pracovali významní francouzští malíři té doby. Více než čtyřicet maleb představuje města a krajiny, kterými vlak na cestě mezi Marseille a Paříží projíždí – Lyon, Orange, Villefranche, Monako, Nice, Grenoble, horský masiv Mont-Blanc a další. K zobrazení měst a krajin byly přidány také portréty některých významných osob, například hereček Sarah Bernhardt a Réjane a dalších osobností. Restauraci slavnostně otevřel tehdejší prezident republiky Émile Loubet.

 

Restaurace svými modrými koženkovými sedačkami tak trochu připomíná vlakové kupé, i proto, že nad některými ze sedaček jsou umístěny mosazné držáky na zavazadla, stejné jako byly kdysi ve vlacích.
Rekonstrukce v létě loňského roku podtrhla krásu tohoto památkově chráněného místa. Nenechte se odradit luxusem, jídelní lístek je sice pekelně drahý, ale káva nebo horká čokoláda jsou vcelku cenově přístupné. Doby, kdy se tady scházela společenská smetánka jako Coco Chanel, Jean Cocteau, Jean Gabin, Salvator Dali, Brigitte Bardot nebo François Mitterrand, jsou už dávno pryč a číšníci nad obyčejnými návštěvníky nijak neohrnují nos – jsou zvyklí, že sem zajdou i cestující, kteří tady u šálku kávy čekají na svůj další vlak, nebo prostě jen zvědavci jako my. A mimochodem, tu čokoládu tady mají opravdu dobrou, hustou, sladkou a tmavou, a dostanete k ní ještě i džbáneček mléka na zředění.

 

 

Restaurace má kromě velkého hlavního sálu ještě několik malých salónků. Možná se vás budou hostesky snažit usadit tady, na nás to taky zkoušely, ale nenechte se odbýt, připravili byste se o krásu hlavního sálu.

Do restaurace se vstupuje po impozantním dvouramenném schodišti přímo od nástupišť

Velká okna restaurace pokrývají celou čelní stěnu nádražní budovy

V restauraci se natáčely scény do několika filmů – z těch nejznámějších to byla třeba Nikita Luca Bessona nebo Prázdniny Mr. Beana.

 

 

Jak se tam dostat: metro Gare de Lyon (linka 1 a 14), RER A a D