Musée Bourdelle – Bourdellovo muzeum

Sochař Émile-Antoine Bourdelle (1861-1929), spolupracovník a přítel Augusta Rodina a učitel Alberta Giacomettiho, pracoval od roku 1885 až do své smrti v malé uličce Impasse du Maine (která dnes nese jeho jméno) na Montparnassu. Stejně jako Rodin i on zažil úspěch a uznání, na sklonku svého života si proto přál, aby jeho celé dílo bylo uspořádané v muzeu, které by bylo věnováno jen jemu. Po jeho smrti se jeho žena a dcera zasadily o to, že ateliér a zahrada byly proměněny v muzeum, které bylo otevřeno v roce 1949. Postupně bylo rozšiřováno a byly k němu přistavovány další budovy, v nichž je shromážděno jeho dílo. Bylo tak vytvořeno jedno z nejkrásnějších muzeí v Paříži. Je to komplex budov, zahrad, dvorů a ateliérů, ve kterých Bourdelle pracoval a žil, najdeme v nich proto částečně ještě původní uměleckou atmosféru starého Montparnassu.

 

 

 

Už z ulice jsou vidět červené arkády, které rámují malou zahradu, postavené v roce 1951 z cihel z Montaubanu, Bourdellova rodného města. Pod nimi i v zahradě jsou vystaveny některé plastiky.

Tento pohled do zahrady je viditelný i z ulice

Pod arkádami je vstup do velké haly, ve které jsou vystaveny ohromné Bourdellovy sochy, většinou v nadživotní velikosti, a malé sádrové modely. Tento sál byl postaven až v roce 1961 a ještě rozšířen v roce 1992.

Známá Bourdellova socha Herakles lučištník

Ve výstavním sále si v porovnání s lidskou postavou vzadu uvědomíme, jak ohromná jeho díla jsou

Další částí muzea je zadní zahrada a spleť dvorků, na kterých jsou vystaveny Bourdellovy bronzové sochy, a do kterých vedou původní ateliéry, ve kterých i s některými přáteli pracoval. Pokud jsem v přední části muzea byla nadšená, tady jsem už úplně zešílela. Dvůr má přesně to, co mám na takových místech v Paříži ráda – uměleckou atmosféru, historickou hodnotu i správně ošuntělou poezii.

Pohled do Bourdellova ateliéru. Jsou zde vystavena některá jeho menší díla, ale i pracovní nářadí, pomůcky i jeho pracovní oblečení

Kromě stálých sbírek bývají v muzeu k vidění i krátkodobé tématické výstavy. Až do 11. března 2012 tady můžete vidět výstavu Bourdellových kreseb (nepište mi, že neumím číst, já vím, že na plakátu je 29. ledna, ale výstava byla prodloužená).

Musée Bourdelle

Čtvrť Necker, 18 rue Antoine Bourdelle
Otevřeno denně kromě pondělí a svátků od 10 do 18 hod
Vstup zdarma, kromě období krátkodobých výstav (tam se vstupné pohybuje cca kolem 4-5 Eur)
 
Jak se tam dostat: Metro Montparnasse Bienvenüe

 

Muzeum Jacquemart-André

V nádherném paláci poblíž Champs-Elysées, postaveném v letech 1869 – 1875, měl své sídlo bohatý milovník umění Édouard André se svojí ženou, malířkou Nélie Jacquemart. Oba manželé systematicky budovali sbírku umění, zaměřenou především na italskou renesanci a na umění 15. století, shromáždili ale i bohatou sbírku francouzského, holandského a vlámského malířství a sochařství, nábytku a dalších uměleckých předmětů. Po smrti Édouarda Andrého v roce 1913 jeho žena Nélie odkázala palác i se sbírkami Francouzskému istitutu s podmínkou, že veškeré zařízení a sbírky zůstanou na svých místech.
Kromě toho, že palác se sbírkami stojí za návštěvu sám o sobě, pořádá muzeum zhruba dvakrát ročně další krátkodobé výstavy. Momentálně v něm najdete opravdu skvělou a reprezentativní výstavu jednoho z impresionistů Gustava Caillebotta. Ten sice nebyl tak známý jako jeho současníci Monet a Renoir, jeho rozsáhlé dílo ale určitě stojí za prohlídku. Výstava je o to zajímavější, že společně s obrazy Gustava jsou vystavovány i fotografie jeho bratra Martiala, který většinou fotografoval rodinný život jak své, tak Gustavovy rodiny.

Palác stojí na noblesním Boulevardu Haussmann

Poutač na výstavu na zdi před muzeem

Několik fotografií střílených v rychlosti jen tak od boku (v muzeu se samozřejmě nesmí fotografovat). Na této fotografii je část zimní zahrady v přízemí.

Prostoru nad schodištěm, vedoucím z přízemí do prvního patra, dominuje tato nádherná Tiepolova freska

Galerie v prvním patře

Jeden ze salonů v přízemí

Zahrada paláce byla bohužel zohyzděna moderní kancelářskou budovou stojící hned za zdí

Malíř Gustave Caillebotte možná tolik neprorazil proto, že hledal až do konce svůj styl. Jeho díla nejsou tak snadno rozpoznatelná a originální jako díla některých jiných známějších impresionistů. Pokud si je prohlížíme, mohou nás nad nimi napadat vzory, kterými byl ovlivněn. Nic to ovšem nemění na tom, že jeho obrazy jsou krásné a že stojí za to se na výstavu vypravit.

Několik jeho obrazů:
Toto plátno je možná Caillebottovo nejznámější

V největším a nejkrásnějším přízemním salónu muzea je zřízená kavárna. Tam jsem se fotit styděla, ale rozhodně stojí za návštěvu, i když to nic levného není. Ale jednou za čas…

Musée Jacquemart-André
8. obvod, 158 Boulevard Haussmann
Výstava bratří Caillebottů trvá do 11. července 2011,
po ní bude následovat výstava florentského renesančního malíře Fra Angelica
(od 23. září 2011 do 16. ledna 2012)
Otevřeno denně od 10 do 18 hod, v pondělí do 21,30 hod
Vstupné 10 €, studenti 8,5 €, vstupenka koupená přes internet + 2 €
Vřele doporučuji zakoupení vstupenky předem přes internet (na určitý den a hodinu), já jsem tam byla ve všední den v 15 hodin a kdybych neměla vstupenku koupenou předem, asi bych se dovnitř nedostala – před vchodem stál zřízenec a ptal se, zda mám rezervaci – místa bez rezervace byla na ten den už vyprodaná. Ti, kteří se dovnitř ještě dostali, stáli nekonečně dlouhou frontu před pokladnou.
Vstupenky si můžete koupit tady (bude to po vás chtít registraci a platbu přes internet):
Jak se tam dostat: Metro Miromesnil nebo Saint-Philippe du Roule

“ alt=“Map[1]“ class=“center“]

Malíř André Renoux v Muzeu Carnavalet

Musée Carnavalet je muzeum, kam většinou moc turistů nezabloudí. Je celé věnováno historii Paříže, ale kromě stálých sbírek historických materiálů organizuje i různé tématické výstavy a běžné výstavy obrazů, většinou s pařížskou tématikou. Pokud máte rádi Paříž a naivní obrázky, můžete to vše dohromady v současné době vidět na výstavě Coins de Paris (Pařížské kouty) malíře André Renouxe. Renoux (1939 – 2002) maloval běžné scény z pařížských ulic – domy, uličky, náměstí, zahrady, bistra a obchody, to vše ovšem bez sebemenší přítomnosti lidí. Protože prožil téměř celý svůj život na Montmartru, najdete na obrázcích mnoho známých míst z této části Paříže. Pařížské náměty mám na obrazech moc ráda, nepřekonatelný pro mě zůstává Maurice Utrillo, proto na mě Renouxovy líbivé, uhlazené a vymydlené oleje a litografie působí tak trochu jako kýč. Za návštěvu výstava ale určitě stojí, zvlášť když je na ni vstup zdarma, už jen kvůli samotné renesanční budově paláce Carnavalet.
MC2
Vstup z Rue Sévigné
MC1
Vnitřní dvůr
AR1
Malá ukázka Renouxova díla:
AR2
AR3
AR4
AR5
AR6
Pokud se vám obrázky André Renouxe líbí, můžete si další prohlédnout nebo koupit v galerii Roussard v Rue Mont Cenis na Montmartru.

AR7
Pokud jsem řekla, že mi Renouxovy obrázky připadají kýčovité, nechci tím říci, že by neuměl malovat. Na internetu jsem našla i jiná jeho díla, rytiny a kresby, ze kterých vyplývá, že kreslit uměl dokonale.
AR7
Le Musée Carnavalet
Marais, 23 Rue Sévigné, 1. patro
http://www.carnavalet.paris.fr 
Otevřeno do 27. února 2011 denně kromě pondělí 10 – 18 hod
Vstup zdarma

Do 27. února si můžete v Musée Carnavalet prohlédnout také výstavu luxusních cestovních kufrů firmy Louis Vuitton

Jak se tam dostat: Metro St. Paul nebo Chemin Vert

Atelier Eugène Delacroix

Jen kousek od kostela Saint-Germain-des-Prés leží malebné náměstíčko Place Fürstemberg. Na něm najdeme dům s ateliérem, který obýval a kde tvořil jeden z největších francouzských malířů 19. století, Eugène Delacroix. Do domu s ateliérem blízko kostela St. Sulpice, který v té době dekoroval, se nastěhoval na sklonku svého života v roce 1857, kdy už byl nemocný a nedokázal docházet ze svého původního vzdáleného ateliéru. 13. srpna 1863 zde také zemřel. Po jeho smrti se v domě vystřídalo několik jiných nájemníků, až ve 20. letech 20. století domu i s ateliérem hrozila demolice. Několik francouzských malířů (např. Paul Signac), historiků a milovníků umění se spojilo za jeho záchranu, založilo Společnost Eugèna Delacroixe a podařilo se jim dům zachránit. Společnost v domě pořádala různé výstavy, koncerty a kulturní akce a to až do roku 1954, kdy ho darovala státu, který v něm zřídil Národní muzeum Eugèna Delaroixe.
Muzeum, kde je vystavena část původního mobiliáře a některá Delacroixova díla, určitě stojí za návštěvu, stejně jako uličky v jeho okolí.



Vstup do muzea
 
 
Vstupní schodiště nahoře s bustou Eugèna Delacroix z patinované sádry, kterou vytvořil v roce 1890 sochař Jules Dalou
 
 

Muzeum se skládá ze dvou částí – původní obytná budova, ve které jsou dnes vystavena drobnější díla, listiny a další památky na malíře, a ze zahradního ateliéru, ke kterému se sestupuje po schodišti.

 
 
 

Některá z Delacroixových děl

 
Malířova originální paleta

 

 

 

Ateliér
 
Ateliér ze zahrady, vpravo obytná část
 
 
Zahrada byla zrekonstruována podle původního návrhu, který Delacroix sám vypracoval poté, co se sem přestěhoval
 
 
 
 
 

Náměstí, na kterém ateliér stojí, je jedním z nejmenších a také nejkrásnějších v Paříži. Vlastně je to oficiálně jen ulice, jenže stejně všichni používají název „place“.

 

Musée national Eugène Delacrois, 6. obvod, 6 rue de Furstemberg

Vstupné: 5 Euro, zdarma každou první neděli v měsíci a 14. července
Otevřeno: denně kromě úterý 9,30-11,30 a 13,00-17 hod
 
 
Jak se tam dostat: Metro St. Germain des Prés nebo Mabillon