Cathédrale Saint-Louis – Katedrála sv. Ludvíka

Katedrálu sv. Ludvíka, která stojí v areálu Invalidovny (viz můj článek tady: les-invalides-invalidovna) a která nejprve nesla pouze název Vojenský kostel,  postavil Jules Hardouin-Mansart v letech 1676 až 1679. Kostel sloužil pro každodenní bohoslužby vojenských invalidů, kteří byli v Invalidovně ubytováni, na rozdíl od Dómu (ve kterém je dnes pohřben Napoleon Bonaparte), od kterého je oddělen skleněnou přepážkou a který byl určen pro královské bohoslužby.
Katedrála je zasvěcena svatému Ludvíku a svaté Trojici. Její klenba je ozdobena francouzskými vojenskými  trofejemi. V podzemní kryptě, která běžně není přístupná, jsou pohřbeni četní francouzští maršálové a důstojníci, společně s guvernéry Invalidovny.

20101026_236_01
Svatý Ludvík je jediným kostelem ve Francii, který je trvale ozdoben francouzskými prapory
20101026_228
Za skleněnou přepážkou nad oltářem je vidět kupole Dómu


20101026_229_01
Informace o jednotlivých trofejích – praporech, ukořistěných nepřátelským vojskům, jsou uvedeny vždy na příslušných pilířích
20101026_232_01
 Kazatelna se znakem Ludvíka XIV. – Krále slunce
20101026_387
Varhany byly vytvořeny v letech 1679 – 1687 a restaurovány v letech 1955 – 1957. V roce 1837 na nich bylo poprvé hráno slavné Requiem Hectora Berlioze.

20101026_233
Cathédrale de Saint-Louis-des-Invalides
Paris 7, 129 rue de Grenelle
Vstup do kostela zdarma
Jak se tam dostat: Metro linka 8 – Latour-Maubourg nebo Invalides, linka 13 – Varenne nebo Saint François-Xavier, RER C – Invalides

Les Invalides – Invalidovna

O Invalidovně se píše v každém průvodci, takže tady můj přínos může být jenom symbolický, nemá cenu opisovat stránky z knih, které vědí víc než já. Spíš jen zveřejním pár fotografií, které sice podrobně nedokumentují, co všechno je tam k vidění, ale možná ukážou atmosféru tohoto místa.
O postavení Invalidovny jako útulku pro invalidní a přestárlé vojáky rozhodl Ludvík XIV. v roce 1670. První z nich se do paláce nastěhovali už za tři roky a v průběhu 17. století jich tam žilo přes 4000 tisíce v podmínkách, odpovídajících částečně kasárnám a částečně klášteru. Vojáci pracovali v dílnách na výrobu nových uniforem, obuvi, koberců a na přepisu a iluminaci knih. Pro ty nemocné byla v jihovýchodní části areálu zřízena nemocnice.
V letech 1676 – 1706 byl v areálu postaven chrám, který byl skleněnou přepážkou rozdělen na dvě části – královský Dóm s ohromnou pozlacenou kopulí a Vojenský kostel (dnes katedrála sv. Ludvíka), který byl určen pro každodenní bohoslužby obyvatel Invalidovny.
Rytina Invalidovny z roku 1683
15. prosince 1840 byly do Dómu přeneseny ostatky Napoleona Bonaparte, který byl od své smrti v roce 1821 pohřben na Ostrově sv. Heleny.
V roce 1871 bylo v areálu zřízeno Muzeum dělostřelectva a v roce 1896 se k němu přidalo Vojenské historické muzeum. Obě tato muzea potom tvořila základ pro vytvoření Muzea armády v roce 1905, které dnes zabírá celý areál. Muzeum je určitě zajímavé, je v něm spousta exponátů z celé vojenské historie Francie, ale upřímně řečeno, protože vojenská historie nepatří mezi moje koníčky, kromě obou kostelů jsem v areálu nic dalšího neviděla, i když by pravděpodobně budovy stály za návštěvu jen samy o sobě. Budu to muset brzy napravit.
Cestou do Invalidovny
Před Invalidovnou
Před Invalidovnou
Pod podloubím čestného dvora
Královská děla na čestném dvoře
Pohled na čestný dvůr a průčelí kostela sv. Ludvíka se sochou Napoleona
Čestný dvůr
Pod podloubím
Kamenný sloup, stojící pod podloubím, v sobě skrývá prsť z bojišť z 1. světové války
Pod touto kopulí odpočívá nejen Napoleon Bonaparte, ale i dva z jeho bratrů (Jerôme a Joseph), jeho syn Orlík (Aiglon) a mnoho francouzských válečných hrdinů ve vysokých vojenských funkcích.
Kopule Dómu byla za dobu své existence již pětkrát pozlacena – naposledy při příležitosti dvoustého výročí Francouzské revoluce v roce 1989. Na pozlacení bylo spotřebováno celkem 550 000 zlatých lístků, vážících dohromady přes deset kilogramů.
Interiér katedrály sv. Ludvíka
Musée de l´Armée
Hôtel national des Invalides
Paris 7, 129 rue de Grenelle
Interaktivní prezentace:
Otevřeno: denně kromě prvního pondělí v měsíci
od 10 do 17 hod (v neděli do 17,30) říjen-březen, od 10 do 18 hod (v neděli do 18,30hod) duben-září
Noční prohlídky v úterý do 21 hod, pouze duben-září
Dóm je v červenci a srpnu otevřen až do 19 hod
Vstupné: 9 Euro do všech prostor areálu (není možné si koupit jen vstupenku do Dómu, jako to bylo dřív). Vstup do katedrály sv. Ludvíka zdarma.
Mládež do 25 let ze zemí EU má vstup zdarma (po předložení dokladu)
Jak se tam dostat:
Metro linka 8 – Latour-Maubourg nebo Invalides, linka 13 – Varenne nebo Saint François-Xavier, RER C – Invalides.

Pont Alexandre III. – Most Alexandra III.

Most vede z 8. obvodu od Velkého a Malého paláce (Grand palais a Petit palais) přímo k Invalidovně v 7. obvodu, kde je pohřbený Napoleon, a je z něho krásný výhled nejen na Eiffelovku, ale i na obě nábřeží. Říká se, že je to nejkrásnější pařížský most. Zlaté sochy na jeho čtyřech sloupech uvidíte zářit už z dálky a výzdoba je přebohatá, člověk neví, kam se dříve dívat.
Základní kámen k mostu byl položený (vhozený do Seiny) 18. října 1896 mladým ruským carem Mikulášem II. a jeho manželkou Alexandrou Fjodorovnou  během jejich oficiální návštěvy v Paříži.  Most je pojmenován po Mikulášově otci caru Alexandru III. a představoval potvrzení spojenectví mezi carským Ruskem a mladou Francouzskou republikou (tehdy teprve 5 let starou). Obě země spolu podepsaly smlouvu o spojenectví v roce 1891, Francie v obavě před Bismarckovým Německem a Rusko po ztrátě balkánských spojenců.
Stavba mostu byla svěřená architektům Gastonovi Cousinovi a Cassienu-Bernardovi a inženýrům  Résalovi a Albymu. Má jen jeden mostní oblouk a je dlouhý 107,50 metru a široký 40 metrů. Na každém jeho konci stojí 13 metrů vysoké pylony se sochami pozlacených Pegasů a ženskými figurami s trubkou, znázorňujícími Slávu (umění, boje, průmyslu a zemědělství). U každého pylonu je rovněž alegorická postava, představující Francii za dob Karla Velikého, Francii renesanční, Francii za Ludvíka XIV. a Francii současnou.
Most byl otevřen 14. dubna 1900 při příležitosti Světové výstavy.
20101026_210
PA1
Pegas a Sláva umění
20101026_205_01
PA6
20101026_206
PA8
Francie za dob Ludvíka XIV.
20101026_209_01
Kupole vzadu patří k Velkému paláci (Grand Palais)
PA7
Na levém břehu najdeme sochu Lva vedeného dítětem od sochaře Aimé-Jules Daloua
Jak se tam dostat: Metro Invalides nebo Champs Élysées-Clemenceau, RER Invalides