Arènes de Lutèce – Aréna Lutécie

Když se v letech 1860 – 1869 začala v 5. obvodu stavět Rue Monge, našli dělníci při zemních pracech základy starého galsko-římského amfiteátru. Trvalo ještě ale dalších dvacet let, než vláda přistoupila na apel intelektuálů v čele s Victorem Hugem, aby byla aréna zachráněna, ovšem až potom, co na základech její jižní části již bylo postaveno několik domů a tramvajová vozovna.
Z dávné Arènes de Lutèce (v době její stavby se Paříž ještě jmenovala Lutécie), která sloužívala jak pro divadelní představení, tak pro gladiátorské hry, se proto zachovaly jen zbytky. Byla postavena pravděpodobně v 1. – 2. století n. l. a vešlo se do ní až 15 tisíc diváků. Zničena byla nájezdy Barbarů na konci III. století. Rozměry jeviště byly 52,5 x 46,8 m a po jeho obvodu byla vedena 2,5 m vysoká kamenná zeď, která zůstala částečně zachována. Na některých místech zdi jsou vidět mělké výklenky, které sloužily buď jako kultovní kaple nebo části kulis, a současně zlepšovaly akustiku arény při divadelních představeních. Zachovány zůstaly také sokly klecí na zvířata. Průměr celého amfiteátru byl pravděpodobně 130 metrů, čímž se řadí mezi největší zachované amfiteátry ve Francii.
Dnes slouží amfiteátr k příležitostným kulturním akcím (v červenci se v něm koná jazzový festival), ale hlavně ke sportovnímu vyžití. Přímo v něm sídlí pétanquový klub a hraje se zde také fotbal.
Vstup z Rue des Arènes
Zachované zbytky pódia
Vchod buď domem č. 49 v Rue Monge nebo z Rue des Arènes nebo přes park z náměstí Square René Capitan.
Otevřeno denně od 8,30 do 17 hod v zimě a do 21 hod v létě, vstup zdarma.
Jak se tam dostat: Metro Monge

Rue Mouffetard

Rue Mouffetard jsem objevila díky knihám a článkům Jana Šmída, bývalého zpravodaje Čs. rozhlasu v Paříži, který o ní nadšeně a s láskou píše. Jakmile jsem ji před několika lety poprvé navštívila, propadla jsem stejnému nadšení i já. Je to další část Paříže, jakou mám ráda, bez vysokých Haussmannových činžáků, s nízkými středověkými domy a úzkými uličkami, s krámky, přetékajícími na chodník a místními pitoreskními postavičkami, bohužel dnes už příliš promísenými turisty.
Za Panthéonem vychází ulička z Place de la Contrescarpe, místa, kde kdysi žil a tvořil Hemigway a kde v padesátých letech vystupoval Georges Brassens. Tehdy to bývala téměř venkovská náves, dnes se tam v turistické sezóně málem nedá projít… Rue Mouffetard, která se odtud vine dolů, je ve své spodní části pěší zónou a končí na náměstíčku u kostela Sv. Medarda. Běžně tu bývají trhy, ale pokud sem zabrousíte v neděli odpoledne, čeká tady na vás překvapení – na náměstí hraje malý orchestr staré pařížské písničky, zpěvačky se střídají ve zpěvu a rozdávají listy s textem, aby se diváci mohli přidat. Ti odvážnější na náměstí tancují. Dokážu tady vydržet celé odpoledne.
Contr1
Place de la Contrescarpe je v létě plná turistů…
Mouf1
… zatímco brzy na jaře tady najdete převážně jen starousedlíky.
Mouf2
Výhled z mé oblíbené kavárny na Place de la Contrescarpe
Mouf4
Mouf5
Mouf6

Mouf7

Mouf8
Mouf9
Mouf10
Mouf11
Mouf12
Mouf14
Mouf17
Mouf18
Mouf19
Mouf20
Mouf21
Mouf22
Mouf23
Mouf24
Kostel Sv. Medarda
Mouf26
Mouf27
Mouf28
Mouf29
Mouf30
Mouf31
Jak se tam dostat: Metro Monge nebo Censier Daubenton