Jardin Atlantique – zahrada nad kolejištěm nádraží

O parku, o kterém dnes budu psát, mnoho lidí vůbec neví. Často ani Pařížané, kteří procházejí kolem nádraží Montparnasse, netuší, že mají na dosah tři a půl hektaru zeleně. Jen za ní musí vyšplhat do výšky. Leží totiž na obrovské betonové desce asi osmnáct metrů nad kolejemi a nástupišti Gare Montparnasse, kde od roku 1994 vzniká překvapivý zelený svět, který je od ruchu nádraží oddělený vrstvami betonu.

Centrální prvek s názvem Fontaine de l’Île des Hespérides. Kombinuje meteorologické přístroje – teploměr, srážkoměr a anemometr, který měří rychlost a proudění vzduchu. Nahoře má velké otočné zrcadlo. Zrcadlo zachytává sluneční paprsky a odráží je směrem k vodní nádrži Bassin des Miroitements, která je většinu dne ve stínu.

Než se ale člověk vydá do zahrady, stojí za to podívat se, na jakém nádraží vlastně stojí. Dnešní Gare Montparnasse je poměrně mladým nádražím – bylo uvedeno do provozu v roce 1969, kdy nahradilo původní historickou budovu. Ta stála o několik set metrů severněji, přibližně v místě u křižovatky s boulevarem Montparnasse, před dnešní Tour Montparnasse. Když kapacita budovy v polovině 20. století už nestačila, bylo v rámci obrovské urbanistické přestavby Maine-Montparnasse nádraží přesunuto jižněji do míst tehdejšího malého nádraží Gare du Maine. Spolu s novou stanicí zde vznikl celý nový komplex kanceláří, bytových domů, obchodů a později i montparnasský mrakodrap. Přesun měl nejen vyřešit nedostatečnou kapacitu starého nádraží, ale také uvolnit jeho původní pozemek pro rozsáhlou přestavbu čtvrti.

Vlevo původní Gare Montparnasse na křižovatce boulevardu Montparnasse. Do dnešní doby se dochovala spousta jeho fotografií a to hlavně kvůli jedné z nejznámějších a nejkurióznějších železničních nehod 19. století. Dne 22. října 1895 vlak přijíždějící z Granville včas nezastavil, prorazil zarážedlo i čelní stěnu nádraží a lokomotiva se zřítila na ulici pod nádražím. Jen zázrakem ve vlaku nikdo nezahynul a jedinou obětí byla květinářka, která měla u nádraží svůj stánek. Foto Henri Roger.

Další kapitola příběhu nádraží pak začíná na přelomu 80. a 90. let, i když původní myšlenka zeleně na desce nad kolejištěm sahala až do 60. let. S příchodem projektu TGV Atlantique bylo nutno znovu nádraží rozšířit, přestavět a překrýt část kolejiště. Vznikla mohutná konstrukce, nesoucí betonovou desku, která umožnila nad kolejemi vybudovat parkoviště a ještě nad ním veřejný park. Ten byl pro veřejnost slavnostně otevřen v říjnu 1994.

Zahrada s montparnasským mrakodrapem v pozadí

Návrh autorů zahrady, kterými jsou architekti François Brun a Michel Péna, pracuje s motivem Atlantiku a západního pobřeží Francie, odkud už tradičně přijíždějí na Montparnasse vlaky. Ostatně proto je v okolí nádraží tolik bretonských palačinkáren – v minulosti se přistěhovalci z Bretaně po vyčerpávající cestě usazovali v nejbližším okolí nádraží, které pro ně bylo vstupní branou do města.

Ani o bezpečnost se tady nemusíte bát…

Zahrada rozhodně není jen velká střešní louka. Uprostřed se rozkládá travnatá plocha, kolem níž vedou cesty mezi menšími zahradními zákoutími, vzrostlou zelení a místy připomínajícími jednotlivé krajinné scenérie. Zvlněné linie, borovice, vodní motivy a bílé konstrukce, připomínající lodní plachty, vytvářejí zvláštní kombinaci parku, architektury a dopravní infrastruktury, v níž nechybí ani pět modrých tenisových kurtů. A protože pod zahradou stále funguje nádraží, občas sem pronikne zvuk vlaků a typické nádražní hlášení jako zvláštní připomínka toho, že člověk vlastně chodí po střeše rozlehlého železničního komplexu. Jistě, ve městě jsou mnohem hezčí parky, ale tento má tu výhodu, že vám zpříjemní čekání při přestupu nebo i jen při zpoždění vlaku, kdy nemusíte sedět v přeplněné hale a můžete se projít v zeleni.

Oficiální adresa je 1, place des Cinq-Martyrs-du-Lycée-Buffon, 75015 Paris, tedy na zadní straně Gare Montparnasse směrem od boulevardu Pasteur, kde se nesmíte nechat zmást, protože začátek parku na první pohled nevypadá jako vstup do zahrady, ale spíš jako do kancelářské budovy.

Oficiální vstup do zahrady najdete pod těmi cihlově červenými sloupy

Do zahrady se však dá vstoupit i přímo z nádraží. Od vstupního eskalátoru nádražní haly se dáte nalevo a před nástupištěm 1 uvidíte schody, vedoucí vzhůru.

Neodolala jsem fotce ze schodiště směrem k nádražní hale. I před tímto vás může zahrada uchránit, pokud má váš vlak zpoždění. Takový běžný prázdninový páteček.

Zahrada je otevřená ve všední dny od 8 hodin, v sobotu a v neděli od 9 hodin. Zavírá se večer kolem 19 – 20 hodin podle ročního období. Vstup je samozřejmě zdarma.