Pokud máte do Paříže namířeno v příštích dnech, ještě stihnete do 26. května výstavu Suzanne Valadon, malířky, která provázela celou generaci malířů druhé poloviny 19. století, ať už šlo o akademiky, symbolisty, impresionisty nebo postimpresionisty. Vztah k výtvarnému umění získala při pózování malířům a učila se pohledem na ty nejlepší z nejlepších.
Nahoře dvě fotografie z ateliéru, dole několik příkladů jejího pózování – první dva obrazy jsou od Toulouse-Lautreca, dole Auguste Renoir a Henri Matisse.
Postupně začala také sama kreslit a malovat. Jejího talentu si nakonec všiml Edgar Degas, který ji nejen otevřel dveře svého ateliéru, ale také jí pomohl, aby se prosadila, a sám si od ní koupil několik kreseb.
Zpočátku malovala především své vlastní portréty a svoji rodinu nebo své přítelkyně, protože neměla peníze na to, aby platila modelkám. Později začala malovat i krajinu nebo město.
V osmnácti se jí narodil syn Maurice. Otcovství později uznal její dlouholetý přítel, katalánský malíř Miguel Utrillo, i když nebyl skutečným otcem. Maurice Utrillo na oplátku jeho jméno proslavil jako malíř Montmartru a jeho uliček.
Dole Suzanniny portréty Maurice od dětství do dospělosti.
Suzanne prožila velkou část svého života se synem v ateliéru v rue Cortot, který je dnes součástí muzea Montmartru, kde je zrekonstruován do původní podoby.
Výstava se koná v Centre Pompidou, kde ukončuje jednu jeho etapu. Po skončení výstavy se zde sice ještě budou konat omezeně některé akce, ale budova se pomalu vyklízí a připravuje na pět let dlouhou rekonstrukci. Částečně je zavřená už teď – stálé sbírky, knihovna a suterénní sály jsou už nepřístupné a pro návštěvníky zůstává otevřené jen 6. patro se dvěma výstavami – kromě Suzanne Valadon je to i výstava Paris Noir, která mapuje antikoloniální vztahy ve Francii prostřednictvím umění.
Paříž pro pokročilé 