Paříž pro pokročilé

V posledních týdnech jsem dělala spoustu nejrůznějších itinerářů pro přátele, známé a známé známých, kteří se vypravovali na Olympiádu. Největší úspěch měl seznam, který dnes přikládám i sem. Samozřejmě, že pro pokročilé Pařížany jsou to místa, která už dávno znáte, ale může se hodit mít je pohromadě a přehledně.

Seznam samozřejmě není kompletní a určitě byste ho dokázali doplnit o mnoho dalších věcí. Já jsem ho omezila jen na památky, které jsou v centru města a které jsou lehce dosažitelné pěšky. Většinou jde o muzea, kde jsou zajímavé sbírky, ale kde za prohlídku stojí už samotný palác, ve kterém jsou umístěny. Často jsou v nich zdarma přístupné jen prostory stálých sbírek (což většinou k základní orientaci stačí), ale eventuální krátkodobá výstava, konaná souběžně, je už placená (přičemž volný vstup do stálých sbírek je zachován).

1. Petit Palais

Muzeum výtvarného umění Petit Palais, umístěné v pozoruhodném secesním paláci přímo naproti „šermířskému“ Grand Palais, není ani zdaleka tak známé, jak by si zasloužilo. Jeho stálé sbírky tvoří průřez výtvarného umění od antiky až po začátek 19. století. Kromě malířských pláten, včetně těch od Poussina, Dorého, Courbeta a impresionistů, zde objevíme i secesní nábytek od Hectora Guimarda a dalších mistrů secese a v nejzastrčenějším rohu suterénu i vitrínu se šperky, navrženými Alfonsem Muchou. Bonusem je krásná vnitřní zahrada s bazénkem, lemovaným mozaikou, palmami, kolonádami a kavárnou s terasou.

8. obvod, avenue Winston Churchill, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod

2. Musée Carnavalet

Nejstarší pařížské muzeum, spravované přímo městem, prezentuje historii Paříže už od svého založení v roce 1880. Výstavní trasa představuje přes čtyři tisíce exponátů, které pokrývají historii města od mezolitu (9600-6000 př. n. l.) až po bezprostřední současnost. Kromě souvislé historické linie jsou zde také rekonstruovány slavné dobové prostory a salony slavných osobností, počínaje ložnicí spisovatele Marcela Prousta, až po kompletní interiér klenotnictví Fouquet, navržený Alfonsem Muchou. Bohaté výstavní prostory doplňují tři vnitřní nádvoří, upravená ve stylu francouzských zahrad.

3. obvod, 16 rue des Francs-Bourgeois, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 16 hod

3. Bibliothèque Nationale Richelieu

Jedno ze dvou hlavních sídel Francouzské národní knihovny leží v samém centru města. Jeho historie sahá až do poloviny 14. století, kdy její základy, skládající se z necelé tisícovky rukopisů, položil v Louvru král Karel V. Jeho následníci kontinuitu knihovny udrželi a rozšiřovali, i když ji často stěhovali z paláce do paláce a dokonce i na svá sídla mimo Paříž. Knihovna tak vystřídala několik pařížských paláců a klášterů a po zámku v Amboise nebo Blois zakotvila v roce 1666 definitivně v komplexu tří paláců nedaleko Louvru a bývalého Královského paláce, kde sídlí dodnes, byť v mnohokrát přestavěné podobě. Dnes ji můžete bez problému navštívit. Zatímco výpůjčky jsou vyhrazeny držitelům čtenářských průkazek, běžní návštěvníci mohou bez jakéhokoliv omezení procházet předsálí a zahradu, posedět v kavárně a především navštívit hlavní Oválnou čítárnu, sednout si zde a listovat volně přístupnými knihami, a dále aspoň od dveří nakouknout do druhé čítárny Salle Labrouste.

2. obvod, 5 rue Vivienne nebo 58 rue de Richelieu, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod, v úterý do 20 hod

4. Maison de Victor Hugo

Muzeum, věnované životu a dílu Victora Huga, sídlí od roku 1903 přímo v bývalém bytě slavného spisovatele, kde napsal některé ze svých největších děl. Po nedávné rekonstrukci tohoto historického paláce na možná nejkrásnějším pařížském náměstí place des Vosges jsou znovu zpřístupněny všechny místnosti, upravené do podoby, jakou měly za Hugova života, včetně nábytku, dalšího vybavení a zařízení, až po kompletní čínský salon. Nově byla vytvořena romantická zahrada ve vnitřním nádvoří, údajně inspirovaná zahradou z Les Misérables. Její součástí je čajovna se stolky, které z interiéru vybíhají až na nádvoří.

4. obvod, 6 place des Vosges, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod

5. Collège des Bernardins

Perla gotické architektury a jedno z mých nejoblíbenějších míst v Paříži vůbec. Bývalá kolej řádu cisterciáků, postavená před osmi stoletími, s jemnými žebrovými klenbami a řadami nosných sloupů, se po své náročné rekonstrukci v roce 2008 stala místem kultury a dialogu. Konají se v ní výstavy současného umění, koncerty, představení, debaty a konference, ale hlavní loď a bývalá sakristie jsou stále veřejným prostorem, běžně otevřeným veřejnosti (s výjimkou eventuálních instalací výstav nebo příprav koncertů).

5. obvod, 20 rue de Poissy, otevřeno od pondělí do soboty od 10 do 18 hod, v neděli od 15 do 18 hod.

6. Musée d´Art Moderne

Muzeum moderního umění se nachází ve východním křídle Palais de Tokyo nedaleko Trocadéra. Obsahuje širokou sbírku více než patnácti tisíc děl historických avantgard, od francouzských fauvistů a moderních klasiků Delaunayho, Légera, Matisse nebo Duffyho, až po Chaïma Soutina nebo Giorgia De Chirica. Eklektický soubor je korunován dvěma velkoformátovými malbami, které mají každá svůj vlastní sál – je to jednak Tanec od Henriho Matisse a především největší dílo Raoula Duffyho Víla elektřina o rozměru šest set metrů čtverečních. Za prohlídku stojí i samotný palác ve stylu Art Déco, s hladkými a čistými interiéry a s venkovní terasou se sochou Francie od Antoina Bourdella, z níž se po schodišti schází k bazénu a dále až k Seině téměř naproti Eiffelovce.

16. obvod, 11 avenue du Président-Wilson, otevřeno denně kromě pondělí 10 – 18 hod

7. Musée Cognacq-Jay

Honosný historický palác s malým nádvořím v srdci čtvrti Marais ukrývá sbírku, kterou na počátku 20. století shromáždil zakladatel obchodního domu La Samaritaine Ernest Cognacq se svou ženou Marie-Louise Jay. Jako velcí příznivci umění 18. století se soustředili především na dobu francouzského Osvícenství, a to zejména na rokoková plátna Watteaua, Fragonarda nebo Bouchera, ale také na plátna vlámské školy (Rembrandt, Van Ruysdael, Rubens) nebo italské klasiky Canaletta a Guardiho. Díla jsou prezentována v historických salonech, zařízených křesly, gobelíny, porcelánem a sochami ze stejného období.

3. obvod, 8 rue Elzévir, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod

8. Maison de Balzac

Na dohled od Eiffelovky leží spisovatelova poslední pařížská rezidence, která podává zprávu o jeho životě, době a díle. K vidění je tu jeho pracovna s křeslem, ve kterém sedával, jeho psací stůl, knihy, psací potřeby a několik dalších osobních předmětů. V bývalé jídelně pak narazíme na soubor některých postav z jeho Lidské komedie. I tady je historický interiér doplněn zahradou a novou kavárnou.

16. obvod, 47 rue Raynouard, otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod

9. Muzeum Čestné legie / Musée de la Légion d’honneur et des ordres de chevalerie

Přímo naproti vstupu do proslaveného Musée d´Orsay leží vchod do dalšího muzea, opomíjeného a málokdy navštěvovaného. Muzeum Čestné legie a rytířských řádů má však co nabídnout. Prezentuje historii Francie od doby křižáckých výprav, přes náboženské války, absolutistickou monarchii doby Ludvíka XIV., Francouzskou revoluci, parlamentní monarchii až do dnešní doby. Jde především, ale nejen, o historii vojenskou, se všemi mezníky při budování národní paměti. Zvláštní zřetel je pak věnován historii Řádu Čestné legie a jeho nositelům. A samozřejmě – ta budova s krásným vnitřním nádvořím si aspoň krátkou návštěvu taky zaslouží.

7. obvod, 2 rue de la Légion d’honneur, otevřeno středa až neděle, od 13 do 18 hod

10. Arènes de Lutèce

Když už mluvíme o pařížské historii, nesmíme zapomenout ani na tu nejstarší, na dobu, kdy se Paříž ještě jmenovala Lutécie a kdy se po březích Seiny proháněli Římané. Ti si centrum svého antického města postavili nedaleko řeky zhruba v místech dnešní Latinské čtvrti. Vévodil mu ohromný amfiteátr, jehož část se jako nejstarší pozůstatek lidského osídlení na území Paříže zachovala až do dnešní doby. Aréna i s malou přilehlou zahradou je běžně přístupná.

5. obvod, 49 rue Monge nebo z Rue des Arènes nebo přes park z náměstí Square René Capitan

Kromě toho připomínám, že existuje celá řada dalších míst, do kterých se sice běžně platí vstupné, ale které jsou jednou měsíčně volně přístupné – většinou, ale ne výhradně, první neděli v měsíci. Doporučuji podívat se vždy na stránky příslušné památky, jestli a kdy přesně tuto výhodu nabízí. Bohužel to v těchto případech bývá tak trochu danajský dar – něco za něco – dovnitř jdete sice zdarma, ale je tam tak přeplněno, že o nějakém zážitku často nemůže být ani řeč.