Les Halles d´Issy – Biltoki – Paříž pro pokročilé

Jednou ze staveb, které zanechal v Paříži a jejím okolí Gustav Eiffel (vlastním jménem Alexandre Gustave Bonickausen), je i malá kovová hala na břehu Seiny v obci Issy-les-Moulineaux, hned za jihozápadní hranicí Paříže. Postavil ji z ocelových nosníků v letech 1884-1885 jako soukromou průmyslovou budovu, sloužící původně jako elektrárna, později jako slévárna mědi a válcovna. Podle některých pramenů Gustave Eiffel halu využíval v době stavby své věže k uskladnění nosníků, spojených provizorními nýty, které sem dopravoval ze svého závodu v Perret-Levallois a které zde, čtyři kilometry od Martových polí, čekaly, až budou po Seině dopraveny na místo montáže. Bohužel všechny historické prameny to tak úplně nepotvrzují, přestože to zní víc než zajímavě; berte to proto raději s rezervou.

V roce 1921 halu získala francouzsko-belgická metalurgická společnost, která zde měla kanceláře až do roku 1981. Poté zde sídlila společnost Yves Rocher. V roce 2011 byla hala už v tak špatném stavu, že bylo nutno rozhodnout, co s ní dál. První plán počítal s její demolicí, hlavně proto, že v jejím okolí probíhala masivní moderní výstavba, a navíc byla plná azbestu a dalších škodlivých látek. Nakonec však bylo rozhodnuto, že hala sice padne, ale Eiffelova kovová konstrukce bude zachována. Pro účely rekonstrukce musela být v roce 2017 kompletně rozebrána. Kovové díly byly odeslány do závodů v Colmaru, kde prošly důkladnou renovací. Poté byla v Issy znovu sestavena a na podzim 2022 byla otevřena jako moderní tržnice. Provozuje ji baskická společnost, která jí dala jméno, a která má haly s podobným konceptem rozesety po celé Francii.

Hala je dlouhá 100 metrů, široká 14 metrů a vysoká 11 metrů. Na plnohodnotnou klasickou tržnici je tedy dost malá a i když tu najdeme stánky s ovocem, zeleninou, rybami, masem, sýry, vínem a pečivem, byly prostory od samého počátku koncipovány jako „jídelní hala“. V desítkách hezky upravených stánků si tady můžete vybrat a sníst v podstatě cokoliv, co vás napadne, od typické francouzské kuchyně, přes burgery, mořské plody, pizzu a další italskou kuchyni, saláty, jihoamerická, čínská, vietnamská a jiná orientální jídla a další a další lákavé lahůdky. Výběr je opravdu široký, nechybí ani cukrárna, dobrá káva a několik barových pultů.

Kromě míst k sezení uvnitř má hala také dvě venkovní terasy. Jedna z nich těsně sousedí s nástupištěm RER C a tramvaje T2, takže při jídle můžete pozorovat příjezdy a odjezdy. Na terase se také konají nejrůznější akce – my jsme měli štěstí na bretaňské slavnosti i s přípravou typických galettes a crèpes, to vše navíc doprovázené typickým zvukem bretaňských dud ( kterým se podle jejich kňouravého zvuku v bretonštině říká vtipně „biniou“ – miminko).

Hala byla při svém opětovném postavení posunuta o několik metrů, protože její místo mezitím zabrala obrovská stavba sídla operátora Orange, vedle kterého vypadá jako dětská hračka. Dole vidíte na fotce z roku 2014, jak vypadala původně, když mezi jejími nosníky bylo ještě cihlové vyzdění.

Hala je sice zajímavá svojí historií i dnešním určením, její okolí na nábřeží je však natolik industrializované, že je lepší odtud prchnout. Naštěstí to do zeleně není daleko – stačí jen přejít most přes rameno Seiny a ocitnete se na ostrově Saint-Germain. Ano, to je ten ostrov, který jsem tady připomínala nedávno v souvislosti se sochařem Jeanem Dubuffetem, protože právě tady stojí jeho Figurová věž.

Kromě ostrova se od haly v Issy-les-Moulineaux dostanete na spoustu dalších zajímavých míst. Kromě samotného Issy s Muzeem hracích karet odtud především míří RER C přímo do Versailles, ať už rovnou k zámku, nebo do stanice Versailles-Chantier, která vám dá víc možností, jak poznat samotné město (a k zámku se tak dostanete menší oklikou). Naopak tramvaj T2 vás po břehu Seiny odveze k parku Saint-Cloud, přičemž minete i ostrov Seguin s novou supermoderní koncertní halou La Seine Musicale (zastávka Brimborion). Můžete to ale také udělat jako já – po procházce v parku na ostrově Saint-Germain se vydat do kopce v Meudonu, kde se dá navštívit nejen Rodinovo muzeum s jeho hrobem, ale také krásné meudonské muzeum a terasa observatoře. A právě tam se podíváme příště.