Mohutnou budovu Obchodního soudu poznáte lehce podle vysoké kupole, která se tyčí na Île de la Cité mezi Conciergerie a květinovým trhem. Stavbu kupole a její podobu si prý vymínil Napoleon III. jako připomínku bitvy u italského Solferina, kde v nedalekém městečku Desenzano obdivoval kostelík s osmihrannou kupolí, která později posloužila právě tady jako předloha. Na to, co se pod kupolí skrývá, se teď podíváme.
Budova vznikla v letech v letech 1860 až 1865 podle plánů architekta Baillyho v rámci rekonstrukce Paříže, prováděné prefektem Haussmannem, kdy byla na ostrově Île de la Cité v okolí katedrály Notre-Dame srovnána se zemí celá řada původních středověkých domů i kaplí, které hustě pokrývaly celý ostrov a nejen bránily pohledu na katedrálu, ale nezdály se už dost reprezentativní na to, aby sousedily s nejvýznamnější církevní stavbou. Ostatně, v dlažbě před katedrálou jste si možná všimli vyznačení půdorysů několika původních staveb a jejich rozmístění. Při Hausmannově přestavbě tak byl vytvořen jednak velký prostor před katedrálou, jak ho známe dnes, byla provedena dostavba Justičního paláce a také postaveny dnešní rozlehlé budovy - nemocnice Hôtel-Dieu, policejní prefektura a Obchodní soud.
Při vstupu do budovy návštěvníka uchvátí mohutné, památkově chráněné dvojramenné čestné schodiště, vyzdobené sochami, představujícími alegorie námořního, pozemního, průmyslového a strojírenského obchodu. Nad nimi je těsně pod obvodem kupole rozmístěno osm skupin dalších alegorií, představujících města Paříž, Marseille, Lyon a Bordeaux, a tedy největší obchodní uzly ve Francii. Za schodištěm pak leží čtvercový vestibul se dvěma patry sloupů, lemujících jak přízemí, tak i galerii.
Původ existence obchodního soudu jako takového musíme hledat v antickém Římě, kde po pádu Říše římské na konci 5. století byly v nově vznikajících svobodných městech ustavovány specializované soudy, které měly na starosti vymáhání pravidel výměny zboží a řešení sporů. Postupem doby se podle jejich vzoru začaly tvořit podobné soudy i dalších evropských městech. V Paříži byl první takový soud ustaven v roce 1563 výnosem Karla IX., ale k upevnění funkce a jurisdikce obchodních soudů došlo až v druhé polovině 17. století za vlády Ludvíka XIV., který pověřil svého ministra Colberta vytvořením sítě obchodních soudů v celé Francii a upevněním jejich postavení. Pařížský tribunál, tehdy ještě sídlící v Královském paláci, byl ustaven v roce 1791.
Do jeho kompetence spadají nejen obchodní spory, ale také arbitráže, konkursní, insolvenční a úpadková řízení a další záležitosti, spojené s obchodním podnikáním, včetně vedení obchodního rejstříku.
Na horní fotografii je vidět největší jednací sál, ve kterém se konají ta nejvýznamnější soudní jednání. Výzdoba je původní a kromě malovaného a zlaceného stropu jí vévodí v průčelí bysty ministra Colberta a kancléře Michela de l´Hospital, který byl v 16. století, v době vlády Františka II., královským zmocněncem pro soudní záležitosti. Jeho podobu tady najdeme na několika obrazech v různých místnostech a jeho velká bysta stojí přímo ve vstupním atriu, kam byla přenesena v roce 1990 z Bourbonského paláce, sídla Senátu.
Kromě tohoto hlavního jednacího sálu jsme měli při návštěvě možnost navštívit celou řadu dalších jednacích a zasedacích místností, včetně kanceláří předsedy a místopředsedy soudu. Provázel nás jeden z bývalých, dnes už penzionovaných soudců, který nám poskytl podrobný a zasvěcený (a místy až příliš zdlouhavý) výklad.
Prohlídka Obchodního soudu se koná každý rok v září při Dnech evropského dědictví. Kromě toho pořádají prohlídku i různé turistické agentury nebo licencovaní průvodci, například TADY nebo TADY, jen je potřeba počkat na to, až bude zrovna na programu. Minimálně do vestibulu a ke schodišti by se však mělo dát vstoupit běžně kdykoliv a bez problému. No a nebo se můžete podívat aspoň na následující video – je v něm vidět přesně to, co nabízí komentovaná prohlídka.
Le Tribunal de Commerce de Paris, 4. obvod, 1 quai de la Corse
Paříž pro pokročilé 