Paříž pro pokročilé

Když v roce 2011 opouštěla Banque de France svoji dlouholetou pobočku na place du Général Catroux, oznámila současně, že v uvolněných prostorách zřídí muzeum ekonomie, první svého druhu v Evropě. Slovo dodržela a v roce 2019 otevřela Citéco, jak své muzeum, jehož prostřednictvím objasňuje veřejnosti základní ekonomické principy a fungování, zkráceně nazvala.

Citéco zabírá všechny prostory bývalé banky, včetně bezpečnostního trezoru a kanceláře ředitele, která zůstala ve své dřívější podobě jako viditelná stopa minulosti, stejně jako některé z exponátů, které představují minulost a vývoj bankovnictví ve Francii.

Expozice je rozdělena do šesti částí, které představují základní aspekty ekonomie. Najdeme zde proto první a základní sekci, zaměřenou na ekonomickou směnu, další sekci, zabývající se hlavními aktéry této směny, tj. podniky, bankami, státem a domácnostmi, a dále část, týkající se trhů a s tím související poptávky a nabídky. Další dvě části pak pojednávají jednak o ekonomické nestabilitě a tedy i ekonomické krizi, a také o regulaci a opatřeních, zmírňujících eventuální nefunkčnost trhu. V poslední sekci, umístěné za kulatými pancéřovými dveřmi trezoru, se návštěvníci seznámí s problémy měny, zlatého pokladu a emisí bankovek.

.

Zajímavější než expozice o ekonomii mi ovšem připadá samotná stavba. Přitahuje svým zvláštním stylem a už zvenčí díky svému neobvyklému vzhledu a nečekaným detailům na fasádě slibuje, že to uvnitř bude stát za to.

Kde se tady vůbec tato stavba vzala? Rozlehlý novorenesanční dům postavil architekt Jules Février v letech 1878 až 1882 pro bankéře Émila Gaillarda. Ten byl ředitelem pařížské pobočky rodinné banky z Grenoblu, kterou založil už jeho dědeček v 18. století. Během své bankovní kariéry se Émile Gaillard podílel na financování železnic a staral se o správu majetku šlechty a jiných významných osobností (byl např. i osobním bankéřem Victora Huga). Kromě toho byl jedním z největších sběratelů umění, především středověkého a renesančního. Sbírka však brzy zahltila jeho dům v rue Daru v 9. obvodu, takže se rozhodl postavit nové sídlo na tehdy překotně zastavované části 17. obvodu, nazývané Plaine Monceau.

Stavba z červených cihel a bílého kamene je inspirován budovami francouzské renesance, stojícími v údolí Loiry, a to zejména zámky Blois a Gien. Architekt se použitím tohoto stylu snažil vytvořit odpovídající rámec pro historické obrazy a další umělecká díla z Gaillardovy sbírky.

Po smrti Émila Gaillarda v roce 1902 byla umělecká sbírka rozprodána v aukci a dům prodán bance Crédit Lyonnais, od níž ho získala v roce 1919 Banque de France. Ta ho v následujících třech letech nechala přestavět pro potřeby své nově zřizované pobočky, které sloužila až do roku 2011, kdy započala transformace stavby na muzeum – po krátké epizodě z roku 2014, kdy se asociace, zabývající se dílem Alexandra Dumase, snažila získat palác pro založení Dumasova domu a centra pro boj proti otroctví (nezapomínejme, že Dumas nejstarší byl haitským otrokem). Měla k tomu dokonce podporu tehdejšího předsedy vlády, přičemž argumentovala i tím, že toto místo je pro Dumasův odkaz nejvhodnější už jen proto, že stojí na place du Général Catroux, kde jsou umístěny sochy všech tří Dumasů. Z tohoto záměru však nakonec sešlo a ve zdech, patřících stále Banque de France, bylo v roce 2019 přece jen nakonec otevřeno plánované Citéco.

Bankovní hala (nahoře) je ústředním a centrálním prostorem celé stavby. Byla vytvořena ze společenského salónu manželů Gaillardových. I přes následnou přestavbu je vidět, jak rozlehlý prostor to v minulosti byl. Údajně zde v roce 1885 manželé Gaillardovi uspořádali kostýmní ples pro více než dva tisíce hostů, přičemž pán domu je přijímal v kostýmu z doby Jindřicha II. Dnes zde bývá umístěna krátkodobá expozice – ta současná, která trvá do 25. února 2024, je na téma Ekonomie podle Asterixe.

Sál je dokonale zrenovovaný, bohužel je však pro potřeby současných expozic zastavený vysokými výstavními panely, které brání nejen fotografování, ale dokonce i prohlídce. Přesto můžeme, byť s překážkami, obdivovat krásu vyřezávaného dřevěného obložení, vitráží a kamenného ostění oken a dveří s vloženými dekoracemi a figurami, nebo ohromných krbů s nejrůznějšími kamennými prvky. K sálu přiléhá několik dalších menších salónů v podobném stylu.

Hlavní schodiště se vstupní halou je sice divoce nasvícené, ale na první pohled odráží původní záměr stavitele. Několikrát za hodinu zde ovšem začíná divoký videomapping, kdy jsou na stěny a schodiště v rychlém sledu promítány přepestré obrázky a texty, spojené s činností a historií muzea.

Celá expozice je protkána informačními tabulemi, které informují nejen o exponátech, ale také o minulosti a historii, ať už z pohledu původních vlastníků domu (dozvíte se například, kde měli manželé Gaillardovi ložnice a jak se odvíjel jejich soukromý a společenský život), ale také z hlediska Banque de France. Uvidíte původní psací stůl bývalého ředitele a jeho soukromou koupelnu (kde na vás ředitel vykoukne děsivě ze zrcadla díky obrazovce, umístěné hned naproti), různé zasedací salónky a některé historické vybavení a zařízení banky. To vše na pozadí kamenných a mramorových krbů, vyřezávaných dveří a obložení, vitráží a uměleckých děl a v trochu bizarní temnotě s bodovým osvětlením.

Nakonec si v podzemním trezoru můžete prohlédnout pravý zlatý lingot nebo si sami navrhnout a rovnou i vytisknout bankovku se svým vlastním portrétem.

Expozice je podle mě koncipovaná hlavně pro školy nebo pro ty, kdo jsou absolutně nepolíbení ekonomickým vzděláním. Kdyby šlo jen o ni, tak si nejsem úplně jistá, jestli bych vám s čistým svědomím mohla doporučit, abyste investovali do vstupného. Jenže je tady ten dům, a ten za to určitě stojí. Můžete to však udělat jako já – počkejte si buď na Dny evropského dědictví (polovina září) nebo na Muzejní noc (konec května), kdy je vstup zdarma. Od ledna bude také muzeum nově otevřeno zdarma vždy první čtvrtek v měsíci od 18 do 22 hod, navíc pokaždé s nějakým programem či představením. Je však nutné si zarezervovat místa TADY. No a pokud se nedostanete do Paříže tak, abyste muzeum mohli navštívit, virtuální prohlídku najdete TADY.

Citéco (Cité de l´Économie), 17. obvod, 1 place du Général Catroux

Otevřeno: denně mimo pondělí od 14 do 18 hod, v sobotu do 19 hod

Vstupné: (platí do stálé i krátkodobé expozice), 14 eur; 18-25 let 11 eur; 6-17 let 8 eur