Evropský dům fotografie sice stojí přímo v centru Paříže a sídlí v jenom z velkých paláců ve čtvrti Marais, přesto patří mezi méně známá muzea (nevzpomínám si, že bych o něm někdy viděla zmínku v některém z průvodců). Od svého otevření v roce 1996 je první francouzskou institucí, která se věnuje fotografii ve všech jejích podobách, se zaměřením převážně na současnou fotografii. Nejde tedy o stálé muzeum s trvalou expozicí, ale obměňující se krátkodobé a většinou osobní výstavy, jejichž program zdůrazňuje rozmanitost uměleckých přístupů specifických pro toto médium.

Ve stejné době se vždy koná tři až šest výstav, přičemž každá z nich trvá kolem dvou až tří měsíců. V současné době jsou tyto výstavy věnovány především mladým, často začínajícím a experimentujícím fotografům, i když v minulosti zde byly k vidění i výstavy velikánů světové fotografie, jako je například Irving Penn, David Hockney, Henri Cartier-Bresson, Andy Warhol, Annie Leibovitz, Robert Frank nebo také Josef Sudek.

Kromě výstavních prostor zabírá značnou část prostor i knihovna a depozitář s více než dvaceti tisíci fotografiemi.

Dům fotografie sídlí v paláci Hôtel du Président Hénault, který byl postaven v roce 1707 pro historika a spisovatele Charlese-Jeana-Françoise Hénaulta (prezident proto, že byl předsedou Francouzské akademie). Hotel odkoupil v roce 1793 Edme Delaborne a zůstal ve stejné rodině až do 20. století. V roce 1943 jej získalo město Paříž a Evropský dům fotografie v něm sídlí od svého založení v roce 1996. Jeho hlavní průčelí vede do rue François-Miron, zadní průčelí pak do rue de Fourcy, kde je také hlavní vchod. Uliční fasáda je od roku 1926 zapsána na seznam historických památek.

K historickému paláci byla při jeho adaptaci pro potřeby muzea přistavěna na místě skladiště kočárů nižší strohá moderní budova, v níž jsou kromě vstupních prostorů i další výstavní prostory.

Nahoře fasáda do rue de Fourcy, dole pak sousedící vstup z rue de Fourcy přes malou zahradu do nově přistavěné moderní budovy.

V současné době se až do 1. října konají tři výstavy mladých evropských fotografek. Mně se nejvíc líbila ta, kterou najdete hned za vstupem a jejíž autorkou je Angličanka Rachel Fleminger Hudson (fotky dole). Přiznám se, že další dvě výstavy, na nichž je fotografie kombinovaná s audiovizuálními nebo grafickými prvky, mě zas tak moc neoslovily. Samozřejmě se dají vychytat i výstavy, které jsou zajímavé všechny (já se na program dívám pro jistotu při každé cestě do Paříže).

.

Myslím, že Dům fotografie stojí za návštěvu už jen kvůli jeho vlastní prohlídce. Kromě jiného jsou tu k vidění v suterénu i mohutné kamenné základy a klenuté sklepy, kde sídlí i místní kavárna. Ta v létě expanduje na malý dvorek. Bohužel se kavárna dá navštívit jen v rámci vstupu do muzea a nikoliv samostatně (osobně ověřeno). Zajímavé je také v přízemí směrem do rue François Miron knihkupectví, zaměřené – jak jinak – na fotografii.

Maison Européenne de la Photographie

4. obvod, 5-7 rue de Fourcy

Otevřeno: od středy do neděle 11 – 20 hod, ve čtvrtek do 22 hod

Vstupné: 12 eur, do 30 let 7 eur