Dnes můžete vidět po celé Paříži (a celé Francii), jak lidé kupují konvalinky, které se v tento den prodávají snad na každém rohu u stánků, ať už komerčních nebo dobročinných, ve všech květinářstvích a dokonce i v supermarketech. Někdo si je kupuje pro sebe, ale většinou je lidé darují příbuzným a přátelům, aby jim přinesly štěstí. Kde se ve Francii vzal takový zvyk a pověra, když v jiných zemích nic takového neexistuje?
Konvalinky představovaly talisman pro štěstí už pro staré Římany i Kelty ve starověku, ale dnešní francouzský zvyk má kořeny v době renesance. Král Karel IX. dostal 1. května 1560 jako dárek pro štěstí tři snítky konvalinek a údajně se mu to tak zalíbilo, že je v následujících letech sám začal rozdávat dámám u dvora. Po Francouzské revoluci byla konvalinka nahrazena revoluční červenou planou růží a na její návrat bylo nutné si počkat až do konce 19. století, kdy se její móda vrátila jako symbol jara a štěstí. K rozšíření starého zvyku přispěl však nejvíc maršál Petain v roce 1941, když ji spojil se Svátkem práce a sociálním smírem a odmítl revoluční červenou růži jako symbol komunismu.
V poválečné době se symbolu konvalinek ujal Christian Dior, který je začal rozdávat na svých módních přehlídkách jak zákaznicím, tak i svým manekýnkám. Po něm to začali ihned opakovat i další módní návrháři a konvalinka se tak stala výrazem luxusu a módy. Postupně se však její symbolika navrátila k původnímu výrazu – představuje oslavu jara, lásky, přátelství a talisman pro štěstí. Aby však darovaná kytička opravdu přinesla obdarovanému štěstí, musí být složena ze tří snítek, nichž každá musí mít třináct zvonečků, jinak to neplatí.
Paříž pro pokročilé 