Krásný prostor paláce Galliera se otvírá jen občas pro speciální výstavy, spojené s módou. To napovídá, že i současná výstava, která nese jméno slavné mexické malířky Fridy Kahlo, se bude točit především – ale nejen – kolem jejího oblečení. Představuje obsah jejích skříní a koupelny, které byly po její smrti v roce 1953 zapečetěny a znovu otevřeny až po padesáti letech v roce 2003. Na světle se tak objevil archiv s tisíci dokumentů a fotografií, ale také mnoho jejích pestrých šatů a ostatních osobních předmětů.

Nechybí ani několik obrazů, především těch, na kterých Frida Kahlo zobrazila sama sebe, ať už v souvislosti se svým komplikovaným osudem, ovlivněným těžkou dopravní nehodou, kterou utrpěla ve svých osmnácti letech v roce 1925, nebo jako poctu barevným mexickým krojům.


Vlevo autoportrét z roku 1948, který namalovala pro svého zubaře, vpravo plátno s názvem „Rám“ z roku 1938

Nejobsáhlejší a nejvýznamnější část výstavy je zastoupena typickými oděvy, které Frida nosila. Nechávala si je šít podle krojů žen z mexické oblasti Tehuana, kde ženy nosí živůtek huipil, střižený do čtverce, s geometrickým nebo květinovým vyšíváním, a nabíranou sukni. Frida zakrývala širokým živůtkem korzet, který musela kvůli zranění páteře nosit skoro celý život. Kombinovala pestré barvy oblečení, šperky a květinové ozdoby ve vlasech, aby upoutala horní polovinou těla a odvedla pozornost od svých zmrzačených nohou, které skrývala pod dlouhou sukní.











Ortopedické boty s odlišně vysokými podpatky si Frida nechávala šít na míru, protože měla po nehodě jednu nohu kratší. Když jí rok před smrtí museli jednu nohu amputovat, nechala si vyrobit i podobně dekorovanou protézu.


Frida Kahlo nosila celý život korzety, které jí podpíraly zmrzačenou páteř. V nejhorších dobách to byly téměř mučící nástroje z oceli a pevné kůže, později už jen sádrové korzety. Některé z nich si vyzdobila svými malbami, jak je vidět i na fotografii dole. (Tomu dekoru se není co divit, Frida byla pod vlivem svého manžela Diega Rivery celý život zapálenou komunistkou a dokonce ve svém Modrém domě v Mexico City hostili na konci 30. let Lva Trockého, se kterým si Frida začala milostný románek.)



Poslední část výstavy zahrnuje oblečení od slavných módních návrhářů, kteří se později nechali Fridinými modely inspirovat.


Z Fridiny pozůstalosti zbylo kromě dokumentů, dopisů, deníků a článků také mnoho fotografií, především z jejího dětství a mládí, a to díky tomu, že její otec i dědeček byli profesionálními fotografy. Ona sama také ráda fotila.
Některé z nově objevených listin a fotografií jsme viděli na výstavě i loni v Praze, ale upřímně řečeno, šlo jen o malý zlomek toho, co je k vidění teď v Paříži.


Nahoře vlevo Frida v roce 1919 ve věku 12 let, vpravo ve stejném roce se svými třemi staršími sestrami.
Dole vlevo v roce 1926 v devatenácti letech, vpravo svatební fotografie s Diegem Riverou, kterého si vzala v srpnu 1929. O něm později napsala: „Utrpěla jsem v životě dvě vážné nehody. Tu první, když mě srazila tramvaj, tou druhou byl Diego“.


Výstava FRIDA KAHLO – AU DELÀ DES APPARENCES
Palais Galliera – Musée de la Mode
16. obvod, 10 avenue Pierre 1er de Serbie
Výstava trvá do 5. března 2023, denně kromě pondělí 10 – 18 hod, čtvrtek a pátek do 21 hod
Vstupné 15 eur, do 18 let zdarma, rezervace TADY (nejsou povinné, ale silně doporučované, pokud se chcete vyhnout frontě)