Paříž pro pokročilé

Paříž připomíná svoji katedrálu a její osud interaktivní výstavou, která vás přenese do jedinečné atmosféry této památky a připomene klíčové body její historie od samého začátku až po tragický požár v noci z 15. na 16. dubna 2019. Prostřednictvím tabletu, který dostane každý divák do ruky při vstupu, se pak můžete ponořit do virtuální reality, procházet se historickými místy a seznámit se se všemi podrobnostmi.

Výstava je koncipována jako jednadvacet stanovišť s velkými fotografiemi, u nichž si návštěvník prostřednictvím QR kódu načte do tabletu příslušnou část historie a tu pak sleduje ve všech souvislostech a podrobnostech. Je orientována na sedm významných historických momentů – od roku 1160 a rozhodnutí přestavět původní kostel Saint-Étienne na největší a nejkrásnější katedrálu na světě, přes průběh stavby kolem roku 1180 s živým ruchem na stavbě gotického chóru, kdy na tabletu sledujete animované kameníky, zedníky, pokrývače, kováře a sochaře, až po okamžiky, kdy se katedrála v roce 1241 stává úložištěm a schránkou pro svaté relikvie, přivezené Ludvíkem Svatým a jeho bratry z křížové výpravy do Svaté země, kterým vévodí Kristova trnová koruna.

Další zastavení nás skokem přenese do roku 1645, kdy Ludvík XIV. v doprovodu své matky v katedrále slibuje, že naplní odkaz svého otce a vybuduje zde nový chór s oltářem, zasvěceným Panně Marii. Následuje přesun do roku 1804, kdy se Napoleon Bonaparte v přítomnosti papeže nechává korunovat císařem (a sám vkládá korunu na hlavu Josefíny), s cílem vytvořit novou vládnoucí dynastii.

Na dalších fotopanelech a na tabletu pak vidíme i jiné významné historické okamžiky, které se v katedrále odehrály, jako byla „svatba dvou náboženství“, kdy si kvůli uklidnění náboženských sporů bral protestant Jindřich IV. katoličku Markétu z Valois (i když svatba se právě kvůli rozdílům vyznání konala před katedrálou a ne uvnitř), nebo situaci po Francouzské revoluci, kdy byla katedrála proměněna na revoluční „Chrám rozumu“.

Mezi zmíněných sedm klíčových okamžiků vývoje katedrály je zahrnutý i důležitý rok 1857, kdy architekt Viollet-Le-Duc, který na sebe vzal těžký úkol zrestaurovat katedrálu po revolučním řádění, zde buduje novou vysokou a štíhlou věž nad transeptem, která nahradí na dalších sto padesát let původní středověkou vížku, odstraněnou po Francouzské revoluci, a která se zřítí až při osudném požáru v dubnu 2019.

Posledním bodem je pak samotný požár a současné záchranné, stavební a restaurátorské práce. Ty jsou tu zmapovány, zobrazeny a popsány do nejmenších detailů, od prvních okamžiků a dnů po požáru, přes zabezpečení spáleniště, průzkumů, čištění, stavbu lešení, zahájení prací a jejich postup, to vše s rozdělením na jednotlivé části, prvky a také profese.

Když si vezmeme pro zajímavost třeba historický dřevěný krov, který při požáru kompletně shořel, můžeme sledovat, jak postupují práce na vytváření toho nového. Na tabletu najdeme nejen mapu s vyznačenými regiony, odkud pocházejí poražené duby, ale také pily, kde byly kmeny zpracovány. Dozvíme se také, že zatímco krov střechy může být postaven ihned z právě poražených stromů, protože tak se ve středověku stavělo, dřevo na konstrukci věžičky naopak potřebuje osmnáct měsíců na vyschnutí, stejně jako tomu bylo v 19. století. Všechny tyto práce můžeme sledovat i na obrázcích, včetně převozu hotového materiálu do Paříže a toho, jak animované postavičky tesařů pracují na novém krovu. Ten je zde nakonec na fotografii také představen.

Mapa Francie, vlevo s vyznačením dubových lesů a vpravo s umístěním pil, které zpracovaly poražené kmeny

Těch fotografií a odkazů je, samozřejmě, mnohem víc, než tady dokážu ukázat. Stejně podrobně jsou představeny všechny druhy prací a profesí, se zaměřením na místa v katedrále, kde jsou prováděny a jejich průběh a cíl.

Všechny exponáty, fotografie a grafické programy a obrazy, jejichž malou část jsem zde přefotografovala, jsou dílem veřejné společnosti Histovery, vytvořené právě pro účely restaurováním katedrály. Ke všem jejím promyšleným exponátům se navíc dokonale hodí prostředí gotického refektáře bývalé cisterciácké koleje Collège des Bernardins.

Výstava, kterou Francie do Paříže přenesla ze svého pavilonu na Světové výstavě v Dubaji, končí už 17. července, ale pro ty, kdo to nestihnou, je tu ještě jedna šance. Vzhledem k tomu, že je putovní, tak kromě Washingtonu a New Orleans bude k vidění i v Drážďanech, a to od 6. srpna 2022 do 8. ledna 2023.

A jak je na tom katedrála teď? Jaký je její stav a jak pokračují práce? Její loď je zvenčí i uvnitř stále pokrytá lešením a uvnitř to pořád vypadá jako na staveništi. V současné době by měly probíhat práce na kamenné klenbě, poškozené nejen ohněm a hašením, ale následně i deštěm. Stav k dubnu letošního roku je vidět na tomto videu.

Cíl, stanovený prezidentem Macronem, dokončit práce do pěti let, a tedy do roku 2024 (s jasným odkazem na Olympiádu, která se bude v Paříži konat), bude údajně splněn, i když některé etapy prací budou probíhat i následně. Není prý proto ještě jisté, zda se zde budou konat jen některé mše, nebo zda už bude katedrála opravdu otevřena i pro celou veřejnost.

Notre-Dame-de-Paris, L’exposition augmentée, 5. obvod, 20 rue de Poissy

Vstup zdarma, rezervace TADY

Otevřeno: po, st, pá a so 10h-18 hod, út 10-21,30 hod, čt, ne a svátky 14 -18 hod