O nemocnici svatého Ludvíka, kde se toto zvláštní muzeum nachází, jsem psala už před víc než deseti lety TADY. Shrnuji tam celou její historii od založení do dnešních (respektive tehdejších) dnů, a to včetně zmínky o muzeu, do kterého se mi tehdy nepodařilo dostat, protože je vyhrazeno jen pro zdravotníky (ale vlastně jsem to tehdy ani nezkoušela a vzdala jsem to rovnou). Přestože chodím kolem nemocnice poměrně často, až nedávno mě napadlo, co kdybych si konečně zkusila muzeum prohlédnout. No a vyšlo to.
Už v tom starém článku se zmiňuji o tom, že nemocnici založil král Jindřich IV. na samém začátku 17. století. Není proto divu, že její staré jádro připomíná jedno z nejkrásnějších pařížských královských náměstí – place des Vosges. Budovy jsou dnes kulturní památkou a park je skutečnou oázou, na jejíž klid a stinné kouty ovšem navazuje areál nové moderní části nemocnice.
Muzeum dermatologických odlitků bylo otevřeno v roce 1889 při příležitosti prvního dermatologického kongresu, organizovaného v rámci Světové výstavy v Paříži. Kongres se konal v nemocnici svatého Ludvíka díky jejímu dlouholetému zaměření právě na obor dermatologie, který zde založil a rozvíjel už od roku 1801 doktor Jean Louis Alibert, který byl nejen jedním z královských lékařů, ale hlavně zakladatelem a propagátorem moderní dermatologie. Exponáty muzea byly postupně vytvářeny a modelovány od roku 1867 z voskových odlitků skutečných lidí s jejich kožními problémy a nemocemi. Za to, že jsou jako živé, vděčí muzeum umělci Julesovi Barettovi, který se předtím živil výrobou umělého ovoce, a který za necelých dvacet let práce pro muzeum vyrobil přes 2500 odlitků, to znamená polovinu dnešních exponátů. Po jeho smrti byla sbírka dále doplňována jeho následníky a to až do roku 1958.
Součástí muzea je i knihovna, otevřená v roce 1887 s prvními dvěma tisíci svazků. Kromě nich jsou její součástí i kresby a litografie s tématem různých dermatóz.
No a protože jsme v Nemocnici svatého Ludvíka, nesmí zde chybět ani socha tohoto slavného francouzského krále, jinak Ludvíka IX., svatořečeného v roce 1298 jen necelých třicet let po jeho smrti.
Musée des moulages, 10. obvod, Hôpital Saint-Louis, u brány 14 – šedý sektor
Vstup přes moderní část nemocnice buď z rue Vellefaux nebo z rue de la Grange aux Belles (podle mapy je sice nejblíž brána z rue Bichat, ale tam nechoďte, je už roky zavřená).
Otevřeno pondělí až pátek od 9 do 16,30 hod
Vstupné 7 eur, vstupenku je nutno koupit v moderní hlavní budově (centrálním příjmu) u pokladny po levé straně (v muzeu ji koupit nelze). Návštěva je sice možná pouze po předchozí rezervaci mailem nebo telefonicky (kterou jsem neměla, ale udělala jsem to tak, že jsem se nejdříve šla do muzea domluvit a potom teprve pro vstupenku. Nebyl s tím problém, byla jsem tam stejně úplně sama. Když se mě ptali, jestli jsem odborník, po pravdě jsem řekla, že ne, ale že mě to zajímá z historického hlediska).
Paříž pro pokročilé 