Palác, na který se podíváme dnes, je sídlem ministerstva, o jehož existenci jsem, přiznám se, neměla až do letošních zářijových Dnů evropského dědictví ani tušení. Jde o Ministerstvo pro vztahy s parlamentem a pro občanskou participaci.
O co záhadnější je pro mě samotné ministerstvo a konkrétní náplň jeho práce, o to zajímavější bylo jeho sídlo. Jde o menší roztomilý palác v rue de Varenne, který je jedním z nejstarších v této noblesní čtvrti. Byl postaven v roce 1708 pro komtesu z Clermont-Lodève, ale v roce 1768 ho odkoupil hrabě d’Orsay, který zde nechal provést dvě přestavby, z nichž vyplynula současná dispozice. V následujících téměř dvou staletích palác vystřídal celou řadu majitelů z řad vysoké francouzské šlechty. Poslednímu majiteli, kterým byl rod Costa de Beauregard, byl v roce 1944 sice státem zabaven, ale tento akt byl o tři roky později upraven oficiální koupí. Od té doby slouží budova státu, který ho v průběhu let používal pro různé služby, spojené se svým chodem.
Dnešní vzhled budovy pochází z první poloviny 19. století, kdy jeho významnou přestavbu řídil tehdy slavný architekt Louis Visconti (budoucí tvůrce Napoleonovy hrobky v nedaleké Invalidovně). Ten navrhl především zvýšení budovy o jedno patro, přístavbu vstupní předsíně s proskleným stropem a polokruhovým peristylem se čtyřmi sloupy a dostavbu čtyř nízkých pavilonů, které lemují čestný dvůr.
Ze vstupního pavilónu přijdeme do jídelny s ohromným křišťálovým lustrem a bufetem z červeného mramoru. Bohatá zlacená výzdoba na stěnách i dveřích se opakuje na vyřezávaných dřevěných zlacených hlavicích čtyř sloupů ze zeleného porfyru a jaspisu. Podle pověsti se jedná o sloupy z Neronova chrámu, které do Francie přivezl z Itálie hrabě d’Orsay v roce 1782. Zajímavostí jsou čtvery dvoukřídlé dveře, které pocházejí, také podle legendy, z královského zámku v Marly, který využíval Ludvík XIV. jako místo pro zábavu a odpočinek. Zámek, který byl zbořen na začátku 19. století, se nacházel nad zákrutou Seiny jihozápadně od Paříže necelých deset kilometrů od Versailles.
Na opačné straně zahradního průčelí budovy leží tak zvaný zlatý salon, ve kterém je dnes umístěna pracovna ministra. I zde tvoří hlavní výzdobu zlacené zdobení a také pět velkých zrcadel, které ve své době představovaly neobvyklou a velmi nákladnou položku. Za povšimnutí stojí i strop, který v polovině 19. století vymaloval Hugues Taraval, ve své době velmi oblíbený umělec, který se zasloužil i o malířskou výzdobu Collège de France a Institut de France.
Největší část nevelkého přízemního prostoru zabírá galerie, která propojuje jídelnu a zlatý salon. Hrabě d’Orsay v ní shromažďoval svoji sbírku uměleckých děl, jejichž největší část, asi deset tisíc kusů, byla po Francouzské revoluci zabavena a uložena v Louvru.
Místnosti dominuje mramorový krb s vytesanými a zlacenými dekoracemi. I zde najdeme velká zrcadla a malovaný strop a na rozdíl od ostatních místností i několik velkých obrazů, představujících mytologické scény. Za povšimnutí stojí také původní parketový vzor, vytvořený z téměř deseti různých druhů dřeva.
Přízemí spojuje s prvním patrem schodiště, pokryté mramorem a lemované bronzovým zábradlím. První patro nebylo pro návštěvníky zpřístupněno, ale předpokládán, že jsou tam umístěny další kanceláře.
Stejně tak nebyla zpřístupněná ani zahrada, která je však tak malá a obyčejná, že to vlastně ani nevadilo. Mohli jsme do ní jen nahlédnout z galerie a projít podél ní k bočnímu vchodu, hlídanému mramorovým lvem, kterým jsme se dostali z paláce ven.
A čím se vlastně toto ministerstvo zabývá? Podle informací na stránkách vlády má usnadňovat vztahy mezi výkonnou a legislativní mocí a zajišťovat hladký průběh legislativního procesu mezi oběma komorami parlamentu, a tedy poslaneckou sněmovnou (Assemblée nationale) a Senátem. Sjednocuje stanoviska různých ministerstev a parlamentu v průběhu legislativního procesu a pomáhá vytvářet kalendář pro projednávání návrhů zákonů podle jejich důležitosti a potřebnosti, slouží jako mediátor mezi vládou a parlamentem, zajišťuje přítomnost členů vlády při projednávání zákonů a účastní se jednání největších politických skupin a současně o těchto jednáních informuje vládu.
7. obvod, 69 rue de Varenne
Palác je přístupný pouze ve Dnech evropského dědictví
Paříž pro pokročilé 