Paříž pro pokročilé

Při minulých Dnech evropského dědictví jsem se ocitla také v 9. obvodu, který jinak nepatří mezi moje zvlášť oblíbené. Moc ho neznám a moc tam nechodím, proto jsem ani nevěděla, kde vlastně leží jeho radnice. Když jsem na ni náhodou narazila a zjistila, že je také v rámci Dnů otevřená, nenechala jsem si ji ujít.
Budova radnice pochází 1746-1748, kdy si tento palác nechal pro sebe postavit výběrčí královských daní Alexandre d’Augny. Po jeho smrti se palác dostal do nájmu a vcelku bezpečně proplul revolučními roky. Další nájemce, kterým byl markýz Livry se svojí ženou, bývalou primabalerínou francouzské opery, zde vybudoval takzvaný Kroužek cizinců, který se stal jednou z největších hazardních heren v Evropě. Hráči, kteří sem přicházeli maskovaní, zde hráli o velké částky, o tak velké, že Napoleonovi nakonec nezbylo, než hernu zakázat.

Po roce 1806 byl palác prodán společnosti Robillard, která byla velkým zpracovatelem tabáku a která postavila v zahradě manufakturu na jeho výrobu. V paláci mezitím dál tajně pokračovalo provozování hazardních her. Už v roce 1829 byl však palác prodán novému majiteli, který ho přestavěl a o dalších dvacet let později byla velká část zahrady prodána společnosti, která zde vybudovala krytou pasáž Jouffroy. Říká se, že budova dnešní radnice je dodnes s touto pasáží propojena tajnými dveřmi.

V roce 1848 byl palác prodán na sídlo radnice 2. obvodu a později, po přečíslování pařížských obvodů, se z něj stalo sídlo 9. obvodu.

 

Radnice Dny evropského dědictví pojala jako hold zemědělskému hospodářství, proto se návštěvník hned u vchodu zabořil do vrstvy slámy, která pokrývala celé nádvoří. Na ní byly rozmístěny ohrady a klece s domácími zvířaty. Děti tu proto výskaly při pohledu na kozy a ovce, klečely před klecemi s králíčky a pištěly u výběhu slepic. Pro dospělé tady byly stánky s domácími zemědělskými výrobky, ať už to byly sýry, uzeniny, víno nebo cider.

Za povšimnutí na tomto nádvoří stojí socha Vítězství, věnovaná 9. obvodem těm, kteří padli pro Francii. Jejím autorem je François-Léon Sicard, který ji vytvořil v roce 1932, dva roky před svojí smrtí. Byl oblíbeným sochařem předsedy vlády Clemenceaua, kterému snímal v roce 1920 posmrtnou masku.

Venkovské propojení se odrazilo i v interiéru, kde jsme o balíky se slámou zakopávali i v reprezentačních salónech v přízemí, otevřených do malé zahrady. V salónech se konala výstava fotografií, mapujících americké hráče basketbalu.

 

V zahradě byl umístěný výběh pro kachny a husy

 

Zahrada je relativně malá, kromě části, prodané v 19. století, z ní velký díl ukousla i stavba společenského sálu, který je v ní umístěný. Uprostřed rozkvetlých záhonů stojí socha Ivana Turgeněva, který žil v 9. obvodu v rue de Douai po roce 1870.

Zahradní průčelí radnice

No a ve společenském sále jsem zůstala uvězněná, když se zničehonic přihnala prudká přeháňka, která nejen promáčela všechny balíky slámy i se zvířaty, ale také rozehnala prodejce od stánků, které jsem s jejich produkty chtěla prozkoumat po prohlídce budovy.

Ještě mě zas a znovu napadá ten rozdíl v přístupu francouzských a českých úřadů ke Dnům evropského dědictví. Marně přemýšlím, která městská část v Praze by pokryla svoje slavnostní sály a nádvoří slámou a nechala tam navézt domácí zvířata a postavit stánky s jídlem (u toho by to kvůli milionu potřebných povolení asi zkrachovalo).

Mairie du 9ème arrondissement
9. obvod, 6 Rue Drouot