Paříž pro pokročilé

Jedno z těch malých příjemných muzeí, kde na rozdíl od velkých a tradičních sálů nikdy nenajdete davy lidí, sídlí v samém centru čtvrti Marais. Je v něm vystavena sbírka umění, kterou za svůj život shromáždil Ernest Cognacq, zakladatel obchodního domu la Samaritaine. Byl milovníkem umění 18. století a přál si, aby byla sbírka po jeho smrti zpřístupněná. Jeho žena Marie-Louise Jay, jejíž jméno také muzeum nese, po jeho smrti v roce 1928 instalovala sbírku v paláci, těsně sousedícím se Samaritaine, ale když byl obchod zavřen a poté v roce 1974 prodán, byla sbírka, která se mezitím dostala do vlastnictví města, přestěhována do paláce Donon v Marais, kde je otevřená pro veřejnost od roku 1990. Sbírka obsahuje nejen malířská a sochařská díla, ale také dobový nábytek a dekorační předměty z 18. století.

O muzeu jsem tady už psala před pěti lety, ale protože se od té doby změnila výstavní koncepce a sály byly přeorganizovány, znovu jsem se tam nedávno podívala.

 

Výstava je zajímavá už jen tím, že ukazuje, jak vypadal bohatý obytný palác, a i když majitelé sbírek s ním neměli nic společného, jejich sbírka sem dokonale zapadá. Rozmístěný nábytek doplňuje malby na stěnách, kde je nejvíce zastoupený Fragonard a Antoine Watteau. Muzeum vlastní i obrazy od Rubense a Rembrandta, ty ale v současné koncepci nejsou vystaveny. Tím nejcennějším, co je zde možné momentálně vidět, je proto tento Banket u Kleopatry od Giambattisty Tiepola.

Výstava, která je tu momentálně prezentována, se jmenuje Vkus 18. století. Představuje běžný život v této době.

Kromě velkých děl sbíral Ernest Cognacq i menší dekorační předměty. V několika vitrínách jsou zde vystaveny drobné sošky, bysty a vázy ať už s dobovým nebo antickým námětem.

Mezi různými kusy nábytku vyniká tento cenný exemplář postele z roku 1785

V půdních prostorách je vybudovaný velký sál, který slouží muzeu k různým vzdělávacím nebo i výstavním akcím. Je přístupný i v době, kdy se zde nic nekoná, protože samotným výstavním předmětem je tady krásný původní krov.

Na nádvoří, kam je vidět z i z oken nejvyššího patra, se letos v létě, ale výhradně jen o víkendech, usídlila kavárna. Na posezení je skvělá, ale káva, nerada to říkám, káva byla snad ta nejhorší, co jsem kdy pila. Cokoliv jiného si tady můžete vždy dát až do poloviny října.

V poslední době byla také zpřístupněná zahrada muzea. Vchod do ní však nevede přímo z paláce, ale ze zadní strany z rovnoběžné rue Payenne.

4. obvod, 8 rue Elzévir

Otevřeno denně kromě pondělí a svátků od 10 do 18 hod

Vstup do trvalých sbírek zdarma, na krátkodobé výstavy se platí vstupné v různé výši podle druhu výstavy

 

Jak se tam dostat: Metro Saint-Paul (linka 1)