Paříž pro pokročilé

Palác v noblesním 7. obvodu, do kterého se dnes podíváme, už z dáky ukazuje, k čemu slouží. Italská vlajka společně s modrou vlajkou se žlutými evropskými hvězdičkami napovídají, že tady bude sídlit nějaký oficiální italský orgán. Je to tak, v paláci Galliffet najdeme jednak Italské kulturní středisko a jednak Stálou misi Itálie při OECD (mezinárodních organizacích).

 

Palác Galliffet postavil v 18. století architekt Legrand pro markýze de Galliffet, předsedu parlamentu Provence. Je příkladem neoklasicistického stylu doby Ludvíka XVI., který čerpal z antiky. Palác má typické antické sloupové průčelí, procházející přes dvě patra.
Po francouzské revokuci byli majitelé ještě nedokončeného paláce nuceni opustit Paříž. Po jeho dokončení v roce 1792 byl zkonfiskován revolucionáři a v revoluční loterii ho získal otec malíře Delacroix. Zákulisními praktikami byl však o pár let později přidělen Talleyrandovu Ministerstvu zahraničních vztahů.

Později se dědicové markýze Galliffeta paláce domohli zpět, nechali ho rozdělit na menší byty a pronajímali ho. Sídlil zde například papežský nuncius a španělská šlechta. Postupnou výstavbou v okolích ulicích se značně zmenšila zahrada a nádvoří.

Od roku 1894 měla palác pronajatý italská vláda, která ho v roce 1909 koupila jako svoje velvyslanectví. To bylo později v roce 1938 přestěhováno do nedaleké rue Varenne a zde zůstaly jen obě uvedené instituce.

Palác leží na konci dlouhého průchodu, který nás přivede na malé nádvoří s kašnou z červeného mramoru. Tento vchod z rue Grenelle ovšem není původní, hlavní vchod dříve ležel v kolmé rue du Bac, odkud se přijíždělo přes několik nádvoří přímo před sloupové průčelí paláce, které po zrušení a zastavění původního vjezdu dnes na stísněném dvoře nevyniká. Chybí odstup a průčelí je vůči vstupu umístěno podélně.

Monumentální průčelí, za kterým se v přízemí skrývá hlavní sál kulturního střediska

 

K hlavnímu sálu přiléhá několik dalších menších místností, ve kterých se konají výstavy

Nakoukneme také do přilehlé kanceláře

Z druhé strany paláce vede vchod do Stále mise. Vstupní hala má oválný tvar a dominuje jí krásné schodiště z konce 19. století.

Schodiště nás přivede do malého oválného předsálí, opět zdobeného antickými sloupy s jónskými hlavicemi (ale bez typického kanelování) a řadou reliéfů na motivy Diany a Apollóna. Odtud vede vchod do kanceláří Stálé mise, kde už se fotografovat nesmí.

Zahradní průčelí je také členěno sloupy. Řada římských fontán, které zdobí půvabnou zahradu, tady zůstala po výstavě, která se před časem konala v kulturním centru.

Kulturní centrum je běžně přístupné. Konají se tady výstavy i koncerty pro veřejnost. Prohlídky celého paláce, kterou jsem absolvovala, bývají občas organizované průvodci.

Hôtel de Galliffet
7. obvod, 73 rue de Grenelle

Jak se tam dostat: metro Rue du Bac (linka 12)