Na dnešní nedělní procházku vás pozvu do vzdáleného 19. obvodu, na půvabné místo na vrcholku malého kopce, které bylo, stejně jako vedlejší park Buttes-Chaumont, vytvořeno na zbytcích sádrovcových lomů, které tady, na severovýchodě města, ležely ještě v 19. století. Po ukončení jejich provozu byl kopec upravený a byl na něm vytvořený zábavní park. V roce 1918 ho nahradil stadion klubu Olympique Paris, na kterém se kromě fotbalu hrálo i ve Francii tak populární ragby. Po zbourání stadionu v roce 1926 bylo na nově vzniklých parcelách na vrcholku kopce vytvořeno pět ulic s malými malebnými domky, mezi kterými později vyrostly další, už vyšší domy,
Tato malá čtvrť je přístupná jen po jedné silnici, která ji spojuje s boulevardem Mathurin Moreau, a po dvou dlouhých schodištích. Viděli jsme ji tady už jednou v zimě, teď se podíváme, jak vypadá v letním ránu.
Uličky, které vedou západním směrem, se stýkají u vyhlídky, pod kterou leží ve svahu jedna z pařížských sdílených zahrad. Za mřížovým plotem vyhlídky se před námi otevře pohled na Montmartre. Už jen kvůli němu stojí za to sem vyšplhat.
Pohled z nezvyklého úhlu přes šedivé střechy s červenými komíny. Myslím, že se mi nikdy neomrzí.
Jak se tam dostat: metro Colonel Fabien (linka 2) nebo Buttes Chaumont (linka 7bis)
Paříž pro pokročilé 
Tak toto místo jsem poprvé navštívila při své letošní květnové návštěvě a více méně omylem – došla jsem tam procházkou od trhu na Belleville, vyšplhala do schodů a propadla nadšení. Úžasný kousek a hodně se mi líbila i malá komunitní zahrada vedle vinice a malá "zdravá" komunitní prodejna potravin.A pak prudkými schody průchodem k parku Buttes Chaumont (také má pravidelná zastávka). Tentokráte jsem moc štěstí neměla – více než z poloviny se renovoval, takže pohyb po něm byl omezen. Příště.Potvrzuji staré dobré pravidlo – jakékoli schody vedou k líbeznému zákoutí.
To se mi líbíTo se mi líbí
[2]: Aleši, Paříž je přece náplast úplně na všechno!
To se mi líbíTo se mi líbí
Prošel jsem si to tam (poctivě)cestou do Buttes-Chaumont po schodech u domu č. 54 z Avenue Simon Bolívar, je to opravdu hezké místo, navíc na Paříž překvapivě tiché, skoro jak po neutronové bombě – nikde ani francouzského živáčka,jen ti Češi :-)Mimochodem – v září jsem byl konečně v Bretani. Povinně šedivé střechy, zamračený deštivý Atlantik, vítr, depka…Znáte lepší náplast na takové zklamání než je stará dobrá Paříž?
To se mi líbíTo se mi líbí
Opět kouzelné fotky neobyčejně půvabných míst – jak je to milé prohlížet si to za klidného nedělního poledne! 🙂 Jinak – mám stejný pocit, totiž že pohled na pařížské střechy s červenými komíny se mi neomrzí.Uličky, malebné domy, zahrady a záplava květin jsou úžasné, moc se mi na Pařížanech líbí, že si dovedou své okolí takhle s láskou vyzdobit.P.S.: a ta kočka s myškou na střeše nemá chybu!! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí