Paříž pro pokročilé

Muzeum, do kterého se podíváme dnes, nenajdete pravděpodobně v žádném tištěném průvodci. Bylo otevřeno teprve v dubnu 2014 a objevila jsem ho v podstatě náhodou – zapadlou uličku, ve které se nachází, jsem měla už několik let poznamenanou v mapě jako malebné místo, kam sice stojí za to nakouknout, ale ne jet tam kvůli ní schválně. Když jsem letos v červenci vystoupila z metra Vaugirard, u které ulička leží, vydala jsem se do ní a objevila tam v krásném funkcionalistickém domě nové muzeum.

 

Ze všeho nejdřív je asi nutné začít budovou. Ta je totiž sama o sobě výstavním kouskem.

Dům postavil v roce 1932 architekt Robert Mallet-Stevens (jeho domy jsme už viděli TADY) pro sklářského mistra Louise Barrilleta, který se svými vitrážemi a mozaikami spoluvytvářel návrhy domů těch nejlepších architektů té doby. Byl také členem Unie moderních umělců, kterou založil právě Mallet-Stevens, a jejímž členem byl například i Le Corbusier. Toto uskupení se snažilo o celkový přístup k architektuře, kde byl architektem navrhován nejen dům, ale i jeho zařízení a vybavení. V tomto duchu byl vytvořen i tento dům, který zůstal ve vlastnictví rodiny Barrillet až do 60. let minulého století. Další vlastník ho nechal zchátrat a až v roce 1999, kdy ho koupil Yvon Poullain, velký obdivovatel staveb Mallet-Stevense a moderního umění, se dům dočkal rekonstrukce. Poullainova rodina i po jeho smrti pokračuje v jeho plánech a podílela se na vytvoření nového muea. To dostalo název Musée Mendjisky – École de Paris a je věnováno modernímu umění tzv. dvou Pařížských škol – umění první poloviny 20. století.

 

Informace o Pařížské škole jsou k nalezení TADY, ale v češtině i v angličtině je tam toho žalostně málo, stojí za to otevřít si Wiki ve francouzštině hlavně kvůli jménům členů. Nešlo o školu v pravém smyslu, ale jsou tak označováni umělci, především ti zahraniční a často židovští, kteří do Paříže přišli na začátku 20. století. První Pařížská škola zahrnovala pestrou paletu umělců často z východní a střední Evropy – Rusy (Chagall, Soutine, Krémègne, Chapiro, Lipschitz), Poláky (Kisling, Mendjisky), Rumuny (Brancusi) i Maďary, od nás uvádí seznam Františka Kupku a Otakara Kubína. Samozřejmě, že se seznam vztahuje i na mnoho Francouzů (jen namátkou Utrillo, Derain, de Vlaminck, Delaunay), Španěly (především Picasso), Italy (Modigliani) a patří sem i Japonec Foujita. Ta druhá, tzv. Nová Pařížská škola, zahrnuje druhou vlnu umělců, také často zahraničních, kteří působili v Paříži po 2. světové válce.

Muzeum spravuje nadace, kterou založil Serge Mendjisky, syn Maurice Mendjiskyho, jednoho z umělců doby Pařížské školy. Muzeum je tedy zaměřeno na tuto výtvarnou epochu. Letos v létě zde byla vystavena díla Alfreda Manessiera, člena Nové Pařížské školy.

 

Alfred Manessier (1911 – 1993) se věnoval především abstraktní malbě, vitráži a tapiseriím. To vše bylo na jeho výstavě k vidění. Píšu „bylo“, protože výstava sice ještě probíhá, ale končí už 15. října.

 

Srdcem celé budovy je velký ateliér v druhém patře. Tady jsou vystaveny jedny z Manessierových kostelních vitráží a také tapiserie. Ty najdeme i v suterénu, zatímco ve vyšších patrech jsou k vidění jeho plátna.

 

Přístav za jasného rána, 1992

 

Přístav Jersey brzy ráno, 1990

Samozřejmě kromě výstavy stojí za prohlídku i samotný dům. Dům má čtyři patra, na nichž měl původní vlastník Louis Barrillet tři ateliéry a svůj byt. Jako sklář si dům vyzdobil skleněnými vitrážemi.

Barevná vitráž ve 2. patře představuje příběhy Psyché. Na výšku celé fasády běží další pruh černo-bílé vitráže se třemi tématy, vztahujícími se ke třem činnostem, které sklářský ateliér vykonával – vitráže (Chartres), mozaiky (Ravenna) a západní umění (bohyně Athéna). Byl to vlastně vývěsní štít celého ateliéru.
Barrillet je také autorem mozaik, zasazených do terrazzových podlah.

Z oken muzea si můžeme prohlédnout také uličku, kvůli které jsem sem původně přišla, a zblízka i sousední domy

 

Bílá budova v těsné blízkosti muzea je maďarská ambasáda

Kdybyste muzeum hledali, najdete ho v uličce za tímto průchodem. Pokud se dostanete dál z centra do 15. obvodu, určitě se tady zastavte, bude se vám tady líbit. Současná výstava sice končí, ale zcela jistě budou následovat další.

EDIT 2021:  Muzeum bylo po pár letech existence zrušeno, protože sena sebe prostě nevydělalo. Článek zde nechávám, protože je alespoň dokladem toho, jak tento krásný art-déco dům vypadá uvnitř.

Musée Mendjisky – École de Paris

15. obvod, 15 Square Vergennes

 

Otevřeno denně kromě čtvrtka od 11 do 18 hod

Vstupné 8 eur, snížené 6 eur (na tuto výstavu, ale předpokládám, že stejné nebo podobné to bude i u dalších)

 

Jak se tam dostat: metro Vaugirard (linka 12)