Do prvního z domů se vchází zdobnou modrou mříží přes dvorek plný květin, s modrými okny proskleného domovnického domku. Dovnitř se nedostaneme, ale alespoň si tu krásu můžeme prohlédnout zvenku přes mříž.
Hned na vedlejším domě upoutá nadšeného čtenáře pamětní deska, která upozorňuje na to, že zde žil u svého přítele Valery Larbauda spisovatel James Joyce, který zde dokončil svůj román Odysseus. Vedle desky uvidíme za mřížovou bránou vysokou kamennou zeď a podél ní úzkou silničku, vedoucí někam do hloubi vnitrobloku. Nenecháme si přece ujít příležitost podívat se do míst, kde bydlel slavný spisovatel a tak chvilku počkáme, jestli někdo nebude vycházet. Za chvíli se brána sama otvírá, vyjíždí auto a my se můžeme vydat dovnitř. Projdeme pod tepaným obloukem a ocitneme se na malém nádvoří, lemovaném z jedné strany vysokými činžáky a z druhé nízkými pavilóny. Všechno je obklopeno desítkami květináčů a nechybí ani malebná zákoutí s židličkami a bicykly. Kde přesně tady James Joyce bydlel nezjistíme, ale nic to neubírá na půvabu tohoto místa.
Pokud byste se vydali dovnitř a při odchodu zjistili, že je brána zavřená a není u ní tlačítko na otvírání, nepropadejte panice. Na dvoře parkuje spousta aut a každou chvíli některé z nich vyjíždí nebo vjíždí. Kdyby ne, v každém případě najdete tlačítko nahoře na dvoře po pravé straně.
Zatímco první dva vchody, které jsme zatím viděli, jsou chráněny mřížemi, do toho třetího vedou doširoka otevřená vrata. Uvnitř se totiž v malebné zahradě skrývá hotel, který tak vítá své hosty. My jimi sice nejsme, ale podívat se dovnitř můžeme.
Je to až neuvěřitelné, jak v Paříži na každém rohu najdeme malebná zákoutí, dvorky a zahrady jako vystřižené z romantických časopisů. Jen mít dost času na jejich objevování.
5. obvod, 69 – 71 – 73 rue du Cardinal Lemoine
Paříž pro pokročilé 
tolik nahernych zakouti asi nema zadne jine mesto a diky Vam je vsechny poznavame, i kdyz je treba neuvidime vlatnima ocima…
To se mi líbíTo se mi líbí
[4]:Díky, to potěší od někoho, kdo ho viděl na vlastní oči 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[5]:Olgo, za milý komentář, samozřejmě 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]: Bernarde, taky moc děkuji, hlavně za milý komentář a další informace o hotelu. Dovedu si představit, že to uvnitř bude stejně romantické jako zvenku.Pokud jde o noc v Rodinově muzeu, to byla výjimečná akce jen loni v létě, taky to tam někde v tom článku píšu. Letos to, bohužel, neopakují, i když v tu středu mají aspoň dlouhou otevírací dobu do 21 hod.
To se mi líbíTo se mi líbí
[2]:Evo, moc děkuji, to mě těší 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]:Olgo, děkuji za milý, ona je to taky věc náhody, jít zrovna kolem otevřených dveří a podívat se dovnitř 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Krasné květinové kolo:)
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za procházku ulicí Cardinal Lemoine.V zahradě hotelu, kterou jste ukázala na svých snímcích se ubytovávám již několik let. Je to takový "babičkovský" hotel velice klidný čistý bez rozhlasu a televize. V zahradě se dá snídat a meditovat. nevýhodou je nutnost objednávky 5 měsíců před příjezdem.Chci vás upozornit , že večerní procházka muzeem A.Rodina se ve středu již nekoná. Marně jsem se před třemi týdny dožadoval vstupu do zavřených vrat.Moc děkuji za práci, kterou poskytujete milovníkům Paříže.Končím slovy H.Bogarta z filmu Casablanca "Vždy budeme mít PAŘÍŽ"
To se mi líbíTo se mi líbí
Opakuji se, ale moc ráda se s vámi procházím po Paříži, paní Hanko! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Zase další překrásné, působivé vyprávění o místech, která člověk tak snadno mine bez povšimnutí! V Panthéonu jsme byli opakovaně, ale opravdu by mě ani nenapadlo, že nedaleko jsou ukryta tak půvabná zákoutí…Moc děkuji :-)Olga
To se mi líbíTo se mi líbí