Paříž pro pokročilé

Dnes se podíváme do muzea, věnovaného jednomu z nejvýraznějších kubistických sochařů Ossipu Zadkinovi. Stejně jako jeho další ruští současníci Marc Chagall, Chaïm Soutine a Pinchus Krémègne přišel do Paříže z ruského Vitebska (v dnešním Bělorusku) a stejně jako oni zapadl do umělecké komunity na Montparnassu, kde vystřídal několik ateliérů. Tím posledním byl tento domeček s ateliérem poblíž Lucemburské zahrady, vklíněný mezi vysokými činžáky, kde žil a pracoval od roku 1928 do své smrti v roce 1967.

 

 

Ossip Zadkine se narodil 14. července 1890. Na rozdíl od svých dalších slavných ruských kolegů nepocházel z chudé židovské rodiny – otec byl profesorem na střední škole, matka byla původem Skotka. V patnácti letech ho rodiče poslali do Anglie, kde se učil jazyk a také kresbu a modelování a odkud se ve svých dvaceti letech vydal do Paříže. Zde nejdříve, stejně jako další ruští imigranti, bydlel v ateliéru La Ruche a navštěvoval vyhlášené umělecké akademie a ateliéry na Montparnassu. Jeho přáteli byli v té době Picasso, Bourdelle, Brancusi, Delaunay, Matisse, Apollinaire a další slavné i méně slavné osobnosti té doby.

První světovou válku strávil v cizinecké legii, po válce se začíná prosazovat, hodně vystavuje a stává se známým. Dobu druhé světové války strávil ve Spojených státech, po válce učí v Paříži na několika uměleckých akademiích, cestuje, hodně pracuje a patří mezi nejslavnější umělce té doby, který vystavuje ve všech světových metropolích.

Ossip Zadkine zemřel v Paříži 25. listopadu 1967 a je pohřben na hřbitově Montparnasse.
Jeho žena Valentine po své smrti v roce 1981 odkázala městu Paříži ateliér a veškeré vybavení a zařízení s podmínkou, že zde má být vytvořeno muzeum, věnované dílu jejího muže.

 

 

První socha nás vítá už před vchodem do muzea, dalších zhruba čtyři sta dalších děl najdeme uvnitř

 

Výstavní prostory jsou rozděleny na dvě části – bývalý dům a ateliér. Jsou zde vystavovány menší plastiky, busty a torza a nádherné oblé hlavy z nejrůznějších materiálů – mramoru, pískovce, sádry nebo dřeva, často inspirované v prvních letech primitivismem, přes pozdější kubismus až po lyrismus posledních let.

 

V ateliéru v zahradě najdeme také dřevěnou sochu Prométhea. Na její bronzové zobrazení, umístěné v centru Paříže, se podíváme později.

Nejkrásnější je zde ale zahrada – nebo spíše zahrádka, protože je to jen kousek trávníku a pár stromů – která představuje zelený ostrov klidu a ve které je umístěno mnoho Zadkinových bronzových soch.

Jednu z nejslavnějších Zadkinových soch zde najdeme rovnou v několika vyhotoveních. Jde o modely šest metrů vysoké sochy s názvem Zničené město, která stojí v Rotterdamu a připomíná jeho zničení za války. Důležitým prvkem díla je to, co jsem zde nevyfotila – socha má v místě srdce velkou díru, stejně jako Rotterdam přišel o svoje centrum.

Zadkine také vytvořil několik soch, věnovaných Vincentu Van Goghovi. Tady vidíme model sochy, umístěné v holandském Zundertu, odkud bratři Van Goghové pocházeli, Vincentovu sochu potom najdeme v Auvers sur Oise nedaleko od Paříže, kde prožil svoje poslední dny a kde jsou oba bratři pohřbeni.

No a pokud byste neměli na muzeum čas nebo chuť, jednu ze soch, Prométhea, o kterém jsme mluvili už nahoře, najdete přímo před kostelem Saint-Germain-des Prés v 6. obvodu.

Musée Zadkine
6. obvod, 100bis rue d´Assas

Otevřeno denně kromě pondělí a svátků od 10 do 18 hod
Vstupné zdarma v době, kdy zde neprobíhá žádná krátkodobá výstava, v případě výstavy 7 eur.

Do 18. května 2014 se zde koná výstava fotografií ze staré Rusi, potom se zhruba do září do další výstavy dá očekávat vstup zdarma.

 

Jak se tam dostat: RER Port Royale, metro Vavin (linka 4) nebo Notre-Dame-des-Champs (linka 12)