Balzacův dům – Maison de Balzac

hf
Spisovatel Honoré de Balzac žil od roku 1840 do roku 1847 ve čtvrti Passy. Skrýval se zde před svými věřiteli pod pseudonymem pan Breugnol v pětipokojovém bytě dvoupatrového domu, stojícího v prudkém svahu, který měl dva vchody – ten oficiální z horní strany, zatímco směrem dolů vedla do úzké rue Berton brána, kterou spisovatel prchal před neodbytnými vymahači dluhů.

 


V muzeu jsou uloženy nejrůznější dokumenty, týkající se Balzaca, rukopisy, raritní vydání jeho děl, obrazy, nábytek a několik jeho osobních předmětů. Jsou zde pořádány výstavy, konference a různé literární akce pro dospělé i pro děti.

 

K domku se schází po vysokém schodišti. Z této strany je druhé patro domu vlastně přízemím.

 


V prvních místnostech najdeme kresby a bysty spisovatele od různých autorů, nechybí, samozřejmě, ani Balzacova hlava od Rodina (dole úplně vpravo)


Podobizny Balzacových rodičů a dalších členů rodiny


Pracovna s původním nábytkem, kde Balzac sepsal svoji Lidskou komedii a redigoval vydání jednotlivých dílů. Pracoval především v noci, spoustu hodin denně, za podpory mnoha šálků kávy, kterých denně konzumoval desítky.


V malé knihovně najdeme některá vydání jeho knih…


… faksimilie jeho korektur…


… a také konvičku na kávu s jeho monogramem.


Jsou tu vystaveny některé další osobní věci – vycházková hůl a také soubory psacích potřeb. Tuto ze zlaceného stříbra a z alabastru dostal od ukrajinsko-polské šlechtičny Eweliny Haňské, která se po dlouhé korespondenci stala jeho milenkou, navštívila ho i zde v Passy, ale po smrti svého manžela se nejprve odmítla stát jeho ženou a nabídku k sňatku přijala až pět měsíců před jeho smrtí.


Domem vede přes dvě patra příkré dřevěné schodiště až na malý dvorek s vraty do rue Berton. Člověk si lehce představí, jak tudy otylý spisovatel zadýchaně klopýtá dolů, zatímco jeho služebná nahoře nečekanému věřiteli vysvětluje, že tady žádný pan Balzac nebydlí.


K domku patří malá zahrada s výhledem, který Balzac ještě neměl

 
Vchod do domu z rue Berton. Velký kámen po pravé straně vrat není jen tak obyčejný patník. Je to hraniční kámen z roku 1731, který označoval panství Auteil a Passy. Ten Balzaca ještě pamatuje.

 


Ulička se před domem rozšiřuje, ale dále vede mezi malebnými vysokými kamennými zdmi. Takto vypadá její opačný konec v létě.

 

Dům byl v roce 1913 prohlášen za národní kulturní památku a byl také jediným ve svém okolí, který unikl demolici. Celá původní čtvrť byla zbourána a jejím místě byly postaveny ohromné rezidenční terasové domy.
 
 
Maison de Balzac
16. obvod, 47 rue Raynouard

 

Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hod
Vstup zdarma (v době konání krátkodobých výstav vstupné 4 eur, do 13 let zdarma)
 
Jak se tam dostat: metro Passy (linka 6)

 

 

10 komentářů: „Balzacův dům – Maison de Balzac“

  4. avatar Neznámé pariz-pro-pokrocile 1.3.2014 / 0:50

    [3]: Heureuse d´avoir tes nouvelles, Vincent, en ésperant que tu vas mieux… Tes photos sont superbes et m'ont fait revivre cette joli visite du musée. Et merci pour ta fidelité à mon blog 🙂

    To se mi líbí

    Odpovědět
  5. avatar Neznámé pariz-pro-pokrocile 1.3.2014 / 0:28

    [2]: Hanko, zvlášť v létě je to moc příjemné. Děkuji za návštěvu.

    To se mi líbí

    Odpovědět
  6. avatar Neznámé pariz-pro-pokrocile 1.3.2014 / 0:27

    [1]:Děkuji, Magdo, opravdu stojí :-)Ano, všechny fotky jsou moje, pokud si zcela výjimečně některou někde vypůjčím (např. jako v předminulém článku o Picassově výstavě, na které se nesmělo fotit), je u fotky uvedený zdroj.

    To se mi líbí

    Odpovědět
  10. avatar Neznámé Magda 28.2.2014 / 16:39

    Určitě stojí za návštěvu. :)Jen se chci zeptat…Všechno fotíte sama?

    To se mi líbí

    Odpovědět