Keramická Bastila – La Bastille en céramique

hf
Už několik týdnů je tady den co den nejčtenější stránkou článek o pádu Bastily. Pochopila bych to, kdyby byl červenec, nebo kdyby to bylo jeden nebo dva dny za sebou, to bych si řekla, že někde ve škole dostali na toto téma referát, ale tak dlouho a o Vánocích a po nich? Je to záhada, která mi připomněla, že mám ještě fotky skutečného modelu Bastily tak, jak je vystavená v Muzeu Carnavalet.
I přes to, že si o Francouzské revoluci myslím svoje a moc nechápu to francouzské nadšení nad řezničinou, kterou pád Bastily a následná vláda lůzy rozpoutaly (a vcelku mě těší, že její vůdci nakonec skončili stejně, jako tisíce jejich obětí před nimi), je fascinující prohlížet si památky na toto krvavé období.


Francouzské revoluci je věnováno druhé patro v paláci Le Peletier de Saint Fargeau, jedné ze dvou budov, ve kterých je muzeum umístěno. Najdeme tady nejen obrazy, které představují revoluční události, ale také různé zbraně, nádobí, nářadí, makety a revoluční symboly. Tím největším je určitě Bastila.


Tato maketa slavné pevnosti, kterou zhotovila z majoliky manufaktura Ollivier, sloužila jako žárová kamna


Druhý model Bastily má zajímavou minulost. Nechal ho zhotovit podnikatel, který byl pověřený demolicí a odklizením trosek Bastily, a protože to byl podnikavý podnikatel, využíval různé materiály ze zbořeniště na výrobu nejrůznějších suvenýrů. Z kamenných bloků nechal také vytvořit velké množství malých maket Bastily, které daroval všem ministrům, Ludvíku XVI. (ještě než se ho revolucionáři rozhodli připravit o hlavu), všem 83 francouzským departmánům a také zahraničním politikům, jako byl třeba George Washington.


Dobytí Bastily namaloval, kromě mnoha jiných, i Jean-Baptiste Lallemand. Na obraze vidíme kromě pevnosti i část hradeb Karla V., postavených ve 14. století. V době vlády Ludvíka XIII., kterého silně ovlivňoval kardinál Richelieu, se z pevnosti stala královská věznice a symbol královské moci.


Malíř Hubert Robert namaloval Bastilu několik dní po začátku její demolice. Plátno vystavil na Salónu v roce 1789 a později ho daroval markýzi La Fayette, který se v den útoku na Bastilu postavil do čela Národní gardy a den poté vydal příkaz k její demolici.

Musée Carnavalet
4. obvod, 23 rue de Sévigné
www. carnavalet.paris.fr

 

Otevřeno dnně kromě pondělí a svátků od 10 do 18 hod
Vstup do stálých sbírek zdarma
 

7 komentářů: „Keramická Bastila – La Bastille en céramique“

  1. avatar Aleš Aleš 6.2.2014 / 1:00

    Každá revoluce je přece jen a pouze v režii davu, jinak to není revoluce, co je na tom najednou tak podivného?V muzeu Carnavalet jsem byl jednou, a to hlavně proto, že to bylo zadarmo, proč hrát díívadlo :-)A krvavé období? Nač až do Paříže, stačí přece česká tzv. média a krve je až do jitrnic – krev na stropě, krev v autě, krev na podlaze… hektolitry krve, které kupodivu nikde nikomu nechybí a nikomu nevadí, poldové,  mrtvoly, věčné zabíjení a hovory o smrti… Nekrofilie se tomu říká, nebo jak to vlastně nazýval Erich Fromm?Taková média taky řídí a podporuje dav?

    To se mi líbí

    Odpovědět
  3. avatar Elisa Elisa 4.2.2014 / 15:15

    Bisous Hana!Je suis toujours en voyage.Heureuse d' apprendre que tu voyageras en Italie!Profite-en!

    To se mi líbí

    Odpovědět
  4. avatar Neznámé pariz-pro-pokrocile 3.2.2014 / 22:31

    [2]: Michale, jinak se snad na to ani nedá dívat.A pokud jde o Carnavalet, já už asi nesmím blíž, než na 500 metrů, protože minule jsem tam během jednoho týdne byla 4x 🙂

    To se mi líbí

    Odpovědět
  6. avatar Neznámé Michal Ptáček 3.2.2014 / 12:39

    Dost mě potěšilo, že máte na francouzskou revoluci (já ji úmyslně píšu bez velkého písmene, ostatně i jako ruskou) stejný náhled. Ale nakonec proč mě to překvapuje… Co se muzea Carnavalet týká, počítám, že do něj zajdu kdykoli, kdy se zase v Paříži octnu.

    To se mi líbí

    Odpovědět
  7. avatar Olga Suchomelová Olga Suchomelová 3.2.2014 / 12:24

    Cítím to stejně – to řádění davu jen těžko mohu vnímat kladně…

    To se mi líbí

    Odpovědět