Dnes vás zavedu do uličky ve čtvrti Marais, kterou pravděpodobně nezná ani většina Pařížanů, dokonce ani těch, kteří bydlí v její blízkosti. Není v ní nic, co by vás přinutilo se zastavit a vstoupit pod nízký oblouk, který do ní vede z rue Vieille du Temple. Na svém začátku je navíc polepená plakáty a počmáraná tagy, zdi jsou oprýskané a špinavé. Pekárna, která stávala na jejím rohu a dávala místu starobylý a domácký vzhled, byla před časem zrušená, což je sice škoda, protože luxusní kosmetika, která ji nahradila, je jen další globalizovaný, studený a zbytečný krám, ale obyvatelé domu na konci uličky jsou šťastní, protože s pekárnou zmizely i krysy, které se tu promenádovaly ve dne v noci, protože boční východ pekárny, vedoucí do uličky, býval plný starého pečiva, které je sem přitahovalo zdaleka.
A přesto má tato tři metry široká a necelých čtyřicet metrů dlouhá ulička svůj půvab, především díky velkým kočičím hlavám, kterými je vydlážděná, díky starým a na stranu nachýleným zdem a především díky starému paláci, který stojí na jejím konci a jehož dvůr je, bohužel, chráněný mříží. Ulička je soukromá a její uživatelé si nedávno odhlasovali, že ji zavřou na mříž i z ulice, takže tato procházka v ní možná byla také moje poslední.
Ulička byly pojmenovaná po majiteli paláce, který stojí na jejím konci a ve kterém žil markýz d´Argenson, který byl v letech 1718 – 1720 ministrem spravedlnosti (tehdy této funkci říkali strážce pečeti) Ludvíka XV.
Dům pochází ze 17. století, ale v 19. století byl přestavěný a zvýšený. Uvnitř je krásné dřevěné schodiště z doby Ludvíka XIII. (které přede mnou prozatím zůstalo utajené vinou mříží, ale snad to jednou dokážu). V 19. století byl na levé straně nádvoří vestavěn hrázděný dům, který se sem sice moc nehodí a který měl být podle nějakého plánu zbořený, ale díky svému půvabu nakonec zůstává.
Pohled od domu do ulice
Dobře víte, že mě street art baví a že snesu hodně, ale ta hrůza, co jsme viděli na kraji uličky, mi vadí. Zato mě vyloženě pobavily tyto ťápoty.
4. obvod, impasse de l´Hôtel d´Argenson, 20 rue Vieille du Temple
Jak se tam dostat: metro Saint-Paul (linka 1) nebo Hôtel de Ville (linka 1 a 11)
Prochodil jsem Marais poctivě a několikrát, ale na tohle jsem nenarazil ani náhodou, napravím to!Mimochodem – termín "krásné dřevěné schodiště" mám v čerstvé paměti z poslední návštěvy Paříže. Šesté poschodí krásného domu v avenue Franklin Delano Roosevelt – prudké a točité dřevěné schodiště pro služtičky, které táhnou koše s prádlem až kamsi pod střechu…. tep 130 za sekundu, zpřelámané hnáty, prádlo kdesi ve špinavé šachtě, služtička v Pelhřimově…Kdepak, pařížskou romantiku už si odpustím 🙂
[3]: Děkuji, já taky!
To se mi líbíTo se mi líbí
Taková místa miluju, krásná atmosféra!
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]:Aleši, určitě to najdete :-)A to schodiště tam je podle obrázku široké a vyřezávané a ne jako ty, co vedou do těch podkrovních pokojíků.
To se mi líbíTo se mi líbí
Prochodil jsem Marais poctivě a několikrát, ale na tohle jsem nenarazil ani náhodou, napravím to!Mimochodem – termín "krásné dřevěné schodiště" mám v čerstvé paměti z poslední návštěvy Paříže. Šesté poschodí krásného domu v avenue Franklin Delano Roosevelt – prudké a točité dřevěné schodiště pro služtičky, které táhnou koše s prádlem až kamsi pod střechu…. tep 130 za sekundu, zpřelámané hnáty, prádlo kdesi ve špinavé šachtě, služtička v Pelhřimově…Kdepak, pařížskou romantiku už si odpustím 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí