Paříž pro pokročilé

Dnes se zastavíme na velkém honosném náměstí, vytvořeném v roce 1862 na místě starého parku. Ohromný obdélníkový prostor je ulicemi doslova rozříznutý na čtyři trojúhelníky. V každém z nich je umístěná jedna socha – a právě tyto čtyři monumenty nás tady dnes budou zajímat.

 

 

Na vysokém piedestalu tady v křesle trůní Alexandre Dumas otec, s perem v ruce a v županu, jak se na slavného literáta sluší. Bronzové sousoší u paty soklu představuje tři osoby, listující v knize, a je alegorií četby. Za pomníkem sedí s vytaseným mečem D´Artagnan, spisovatelův nejslavnější literární hrdina a na bronzové desce jsou vyryty názvy spisovatelových nejznámějších románů.

Pomník vytvořil sochař Gustav Doré v roce 1883.

 

V druhém trojúhelníku se nám připomíná Alexandre Dumas syn. Pomník z bílého mramoru sem byl umístěný v roce 1906 a vytvořil ho René de Saint-Marceaux. Spisovatel drží v ruce, stejně jako jeho otec, pero, ale od práce ho ruší kroužek mladých dívek, alegorie Bolesti, Smíření a Mládí. I tady jsou u paty pomníku vyryty názvy jeho nejznámějších děl, v čele s Dámou s kaméliemi.
Alexandre Dumas syn bydlel nedaleko náměstí, na avenue de Villiers 98.

Ačkoliv náměstí dnes nese jméno generála Catroux, jednoho z vysokých představitelů armády, který se jako jeden z prvních připojil ke generálu De Gaullovi, na začátku 20. století bylo nazýváno „náměstí tří Dumasů“ a ať počítáme jak chceme, ten třetí nám zatím chybí. Byl jím Dumas dědeček (1762-1807), generál a hrdina revolučních válek z přelomu 18. a 19. století, jehož bronzová socha s ohromnou puškou z roku 1912 byla za okupace v roce 1942 roztavena Němci a použita na výrobu kanónů, jako ostatně mnoho dalších pařížských soch.

Na místo sochy generála Dumase byl v roce 2009 umístěný tento monument, představující rozervané okovy otroka, jehož autorem je sochař Driss Sans-Arcidet. Pomník připomíná, že se generál Dumas narodil jako otrok na Haiti.

Na rohu náměstí nás oslní nádherný Hôtel de Gaillard, který si pro svoje sbírky umění nechal postavit v letech 1879 – 1884 Emile Gaillard, člen správní rady Banque de France. Novorenesanční palác je inspirovaný zámkem v Blois. V roce 1919 Banque de France palác odkoupila a patří jí dodnes.

Před palácem stojí poslední ze soch, kterou si dnes prohlédneme.

 

Herečka Sarah Bernhardt bydlela téměř přímo na náměstí, na rohu avenue de Villiers a blízké rue Fortuny. Její sochu v roli Phedry vytvořil sochař François Léon-Sicard v roce 1926.

17. obvod, place du Général Catroux

Jak se tam dostat: metro Malesherbes (linka 3)