Paříž pro pokročilé

Další částí Muzea architektury, jehož přízemí s odlitky jsme prošli minule, je oddělení, věnované kopiím nástěnných maleb a vitrážím (i když některé vitráže najdeme i mezi odlitky).

Toto oddělení bylo založeno v roce 1937 a obsahuje asi sto různých exponátů, které představují ty nejvýznamnější fresky z celé Francie z 12. – 16. století, většinou umístěné tak, jak jsou provedeny ve skutečnosti – na maketách kaplí, absid, krypt a kleneb, většinou v měřítku 1:33. Pocit z celé expozice je opět stejný jako v předchozím případě – úžas nad velkolepou prací jak u původních děl, tak u kopií.

 

Klenba katedrály Saint-Étienne v Cahors

Katedrála Notre-Dame v Puy-en-Velay

Převorský kostel Saint-Gilles v Montoire-sur-le-Loir

Okno z katedrály Saint-Étienne v Bourges

Katedrála Saint-Étienne v Auxerre

Opatský kostel v Saint-Chef

Freska z Papežského paláce v Avignonu

Třetí a nejnovější částí muzea, otevřenou až v roce 2007, je expozice moderní a současné architektury. Upřímně řečeno, kdybych ji viděla někde jinde, ráda si ji důkladně prohlédnu, tady mi ale připadala ve srovnání s tím množství historické architektury trochu chudá a méně zajímavá, nicméně svoje favority jsem si našla i tady.

Maketa francouzského pavilonu na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958

Slavná okna Institutu arabského světa (Institut du monde arabe), která vypadají jako tradiční arabská okna – mušarabíje, ale která jsou nabitá moderními technologiemi – sama se otvírají a zavírají podle intenzity světla. Je tady podrobně vysvětlený princip, na kterém okna fungují.

Le Corbusierova obytná jednotka z bytového komplexu, postaveného v letech 1947 – 1952 v Marseille. Byt, do kterého se tady dá vstoupit a prohlédnout si ho, je koncipovaný jako součást komplexu, kde sice existovaly rodinné jednotky, ale kde všechny ostatní prostory byly přizpůsobeny komunitnímu stylu života (takové sociálně-inženýrské pokusy se v té době uskutečňovaly ve více zemích, např. i u nás Koldům v Litvínově nebo ve Zlíně).

Posledním exponátem, na který se podíváme, je maketa domu básníka Tristana Tsary, který stojí v avenue Junot na Montmartru (viz TADY). Navrhl ho brněnský rodák Adolf Loos.

(Mimochodem, nebylo to jediné spojení, které měl tento básník s naší zemí – jeho velkou láskou byla krásná herečka Nataša Gollová).

 

 

16. obvod, 1 place du Trocadéro et du 11 novembre

Vstupné 8 Eur, snížené 6 Eur, vstup zdarma do 18 let a pro studenty ze zemí EU do 25 let, pro všechny také první neděli v měsíci.

V muzeu se konají také různé krátkodobé výstavy, ta příští, která bude začínat 1. července 2013 a bude trvat až do 17. února 2014, bude věnována stylu Art Déco.

 

Otevřeno denně kromě úterý od 11 do 19 hod, ve čtvrtek do 21 hod

Jak se tam dostat: metro Trocadéro (linka 6 a 9)