Původní neoklasicistní budova nádraží Montparnasse z roku 1852, jednoho ze šesti nádraží v centru města, byla zbořená v 60. letech minulého století při velké rekonstrukci celé oblasti a nádraží bylo posunuto o 450 metrů směrem po kolejišti dál na jihozápad. Zajímavé je, že železniční vzdálenosti z nádraží se dodnes počítají z původního bodu a jsou tedy o oněch 450 metrů zkresleny.
Původní nádraží stávalo v uliční čáře bulváru Montparnasse, na dnešním náměstí place du 18 juin 1940, dříve place de Rennes, kde dnes najdeme na velkém prostranství jen skutečně šeredné nákupní centrum, kterému dominuje černý mrakodrap Tour Montparnasse.
Neoklasicistní budova nádraží z roku 1852
V říjnu 1895 došlo na nádraží ke kuriózní nehodě, když strojvůdce vlaku, přijíždějícího na nádraží, začal brzdit příliš pozdě – a navíc mu nefungovala ruční brzda, prorazil zarážky na perónu, prolétl přes nástupiště a halu, prorazil čelní stěnu a vypadl až na bulvár před nádraží. Hrůzně vypadající příhoda si vyžádala jen několik zraněných a jedinou oběť, majitelku novinového stánku před nádražím, kterou zabil kus zdiva. Za téměř nepoškozenou lokomotivou byly totiž připojeny nejdříve vagóny s poštou a se zavazadly, takže vagóny s pasažéry se zastavily ještě uvnitř nádraží.
Dnešní nádraží je obklíčeno vysokými skleněnými budovami a jeho kolejiště, nástupiště a haly jsou překryty parkem Jardin Atlantique. Směrem do ulice se tak otvírá jen prosklené průčelí vstupu Porte Océane.
Kancelářské a hotelové komplexy nad nádražím směrem k place de Catalogne
Nádraží od samého počátku spojovalo Paříž se západním pobřežím, především s Bretaní. Proto se také Bretonci, přijíždějící do Paříže za prací, tradičně usídlovali v jeho okolí a dodnes zde najdeme největší bretaňskou komunitu, díky níž je nádraží obklopeno bretaňskými palačinkárnami a rybími restauracemi.
Dnes odtud vyjíždějí TGV i obyčejné vlaky nejen do Bretaně, ale do celé jihozápadní části Francie a spojují tak Paříž s Atlantikem.
Pokud jste nádražím procházeli letos v létě, mohli jste vidět tento obrázek – v téměř prázdné horní části nádražní haly pod nástěnnou op-artovou freskou Victora Vasarelyho stálo opuštěné piano, na které si mohl kdokoliv zahrát. Byla to součást akce, která se v Paříži odehrávala několik týdnů na přelomu června a července – piana byla takto pro lidi rozmístěna po celé Paříži. Že jich většinu lidé rozbili, to už je jiná věc…
Montparnasse, place Raoul Dautry
Jak se tam dostat: metro Montparnasse-Bienvenüe (linky 4, 6, 12, 13)
Paříž pro pokročilé 
Clearly your open minded and receptive to other ideas. Many people in the online community are a little more totalitarian. im gonna bookmark ur site ;D Of courseC and I probably shouldnt even have to say thisC people are free to run their own websites as they see fit. But I get the highest value from blogs where either the authors writing is so outstanding that the lack of comments isnt material a combination of good writing and good comments.http://www.threedress.com/
To se mi líbíTo se mi líbí
Mám rád vlaková nádraží, bývají zajímavá, není tam nuda a navíc poskytnou i útočiště, viděl jsem jich hodně a mohu srovnávat, taky proto rád vidím další a další. Dokonce se chodím napřed dívat na nádraží i tam, kam jiní jezdí za zámky – naposled třeba v Chenonceaux, tam ale na rozdíl od zámku Chenonceau byla opravdu nuda:-)
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]: No tak nádraží je pořád jenom nádraží, ale člověk má vidět všechno 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Prošel jsem si tohle nádraží ze zvědavosti cestou k Tour Montparnasse, ale ani jeden z těch dvou objektů mě nijak nezaujal – nádraží bylo skoro tak rušné jako Hlavní nádraží v Praze, ale navíc mi tam chyběla ta atmosféra cestovní horečky. Takže nejzajímavější z celého nádraží je ta fotka parní lokomotivy jedoucí odkudsi shora:-)
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]: Merci pour le commentaire, Elisa! Moi aussi, j´adore les trains!
To se mi líbíTo se mi líbí
Super article Hanna! J'adore les gares de train et les stations de metro!Bon weekend avec bisousElisa,en Argentina
To se mi líbíTo se mi líbí