Paříž pro pokročilé

Pořád čekám, až budu někdy v Paříži v době, kdy se konají Dny evropského dědictví nebo jakékoliv jiné dny otevřených dveří v některých velkých palácích, jako je třeba Senát (Lucemburský palác) nebo pařížská radnice – a nebo taky Bourbonský palác, v němž má sídlo Národní shromáždění. Ten prý byl letos přístupný právě ve Dnech evropského dědictví, jenže já jsem tam byla, bohužel, o týden dřív. A možná by se mi stejně ani nechtělo stát v té dlouhé frontě, o které jsem četla na internetu.

My se dnes proto zatím podíváme jen na hlavní vstup do sídla Národního shromáždění. Bývalý Bourbonský palác stojí u mostu Pont de la Concorde, ke kterému se obrací svým sloupovým portálem, který v ose přes place de la Concorde a rue Royale koresponduje s kostelem sv. Marie Madeleine. Ten portál, vedoucí k řece, je ovšem falešný, ve skutečnosti se do paláce vstupuje z druhé strany, z place du Palais Bourbon.

 

Bourbonský palác byl postavený v letech 1722 – 1728 pro vévodkyni z Bourbonu, uznanou nemanželskou dceru krále Ludvíka XIV., kterou mu porodila jeho milenka paní de Montespan. Byl to údajně první palác, který byl v té době postavený „pro pohodlné bydlení“ a ne jen na reprezentaci, jak bylo tehdy zvykem. V roce 1764 palác nechal přestavět a rozšířit prince de Condé, vnuk původní majitelky, který nechal přistavět dvě boční křídla a k paláci připojil i blízký palác Lassay. V době Francouzské revoluce byl palác zkonfiskovaný a sloužil jako sídlo Rady pěti set, dolní sněmovny revolučního zákonodárného sboru. Později se v restituci vrátil princi de Condé, ten ho ale opět pronajal státu, který ho definitivně odkupuje v roce 1827.

Od té doby palác sloužil a slouží zákonodárcům, nejdříve horní a později dolní sněmovně, s krátkou výjimkou 2. světové války, kdy si tady udělalo svoje sídlo německé velitelství tzv. Velké Paříže.

 

Socha na náměstí před palácem pochází z roku 1849, vytvořil ji sochař Jean-Jacques Feuchère a nejdříve nesla název Constitution – Ústava, který byl později, po změně režimu, změněn na méně kontroverzní La Loi – Zákon. V pravé ruce drží socha žezlo, zatímco v levé tabulky se zákonem. Za povšimnutí stojí to, že ruka je oblečená v rukavici – zednářském symbolu moci a síly.

Zajímavostí je, že socha byla umístěná na sokl, který tady stál už mnohem dříve a na kterém měla stát původně socha krále Ludvíka XVIII.

 

 

Náměstí bylo nově upraveno v roce 2000, stala se z něho pěší zóna (samozřejmě až na oblast těsně před vchodem, kudy vjíždějí a vyjíždějí auta s poslanci). Bylo doplněno nové osvětlení a úprav se dočkaly i okolní ulice, kde – určitě k velké radosti obyvatel – byl omezen provoz a snížen počet míst k parkování.

Jak se tam dostat: metro Assemblée nationale (linka 12)