Paříž pro pokročilé

Když jsme v srpnu 1989 s mým tehdy ještě ne manželem od severu poprvé vjížděli do Paříže, pouliční provoz zanesl naše auto do čtvrti, která leží za branami Porte Saint-Denis a Porte Saint-Martin. Moje fantazie čekala vysněnou nádhernou a sladkou Paříž a místo toho jsme se ocitli uprostřed špinavých ulic plných odpadků, na kterých jsme naráželi na podivné typy, které rozhodně nevypadaly jako rodilí Pařížané. Další dny sice moje zklamání vrchovatě rozehnaly, ale této čtvrti jsem se od té doby vždy programově vyhýbala. Až letos na jaře jsem do ní musela a zjistila jsem samozřejmě, že nejen že je ve dne bezpečná, ale že je v ní spousta zajímavých míst, starých domů, pitoreskních zákoutí a dvorků a hlavně spleť pasáží, které se pořádně liší od těch naleštěných v nóbl čtvrtích blíž k centru.

 

Na dnešní procházku vyrazíme z rue du Faubourg Saint-Martin, z blízkosti brány sv. Martina. Obě brány dnes samozřejmě nemají nic společného s těmi mohutnými a opevněnými, které byly součástí hradeb, postavených Karlem V. Zbourání hradeb povolil v roce 1670 Ludvík XIV. a na jejich místě byly vytvořeny promenády, z nichž vznikly dnešní bulváry. V té době byly také strženy obě brány a nahrazeny vítěznými oblouky, které oslavovaly vítězství krále na Rýnu a ve Franche-Comté. V 17. a 18. století tato místa u bran, vedoucích na sever, přišla do módy a místo klášterů, které za hradbami stávaly dříve (a jejichž konec uspíšilo řádění v době francouzské revoluce), se tu začaly stavět honosné paláce a divadla. Když tady pak v první polovině 19. století byla postavena obě velká nádraží, Severní a Východní, tvář čtvrti se začala proměňovat a stal se z ní důležitý dopravní, obchodní a průmyslový uzel.

 

 

V polovině ulice se vypíná přezdobená budova radnice 10. obvodu. V jejím okolí nás upoutá velké množství více či méně malebných průchodů, slepých uliček, pasáží a dvorků.

 

Passage du Marché vede k místu, kde stávala stará tržnice Saint-Martin. Ta byla postavená v roce 1854, ale v roce 1879 se zhroutila pod tíhou sněhu. O rok později byla postavená nová tržnice, která sloužila až do roku 1986, kdy ji zbourali a na jejím místě postavili nové betonovo-skleněné monstrum.

Do této banální moderní věci bylo zakomponováno pět původních kamenných bran tržnice

 

 

 

V okolí najdeme další a další pasáže a průchody

 

 

 

 

Passage de l´Industrie

 

Pasáž Brady je natolik zajímavá, že se na ni podíváme zvlášť v samostatném příspěvku

Zvenku nepříliš vábný průchod nás zavede do čistého a upraveného dvora, kde najdeme jednu z nejstarších pařížských restaurací

.

 

Stará restaurace z 80. let 19. století s vybavením, pořízeným jejím prvním německým majitelem a odpovídajícím německému vkusu, dnes patří řetězci brasserií Flo.

 

Mezitím jsme se už dostali na rue du Faubourg Saint-Denis s bránou Saint-Denis v pozadí. Právě na této dříve královské cestě, kudy francouzští králové slavnostně vstupovali do Paříže a kudy se také vydávali na svoji poslední cestu do baziliky Saint-Denis, je nejvíc podivných barů, bister a nočních klubů, kam je občas raději lepší nevstupovat. Ve dne ale v okolí ulice najdeme spoustu mírumilovných a malebných míst.

 

Keramička Choisy (Faïencerie de Choisy) se specializovala na dekorace architektury a její sídlo v rue de Paradis 18, postavené v 80. letech 19. století, bylo zároveň i vzorkovnou, kde si zákazníci na zdech mohli vybírat kachle a další dekorace fasád.

 

Tyto nádherné prostory už dávno ke svému účelu neslouží a po galerii, která v nich dlouhé roky sídlila, tady byl loni otevřený jakýsi pitoreskní zámek hrůzy – výstava o pařížských hrůzných událostech, počínaje fantomem Opery, přes katakomby a Bastillu, různé fantomy, upíry a Quasimoda, až po gilotinu. Nic pro mě 🙂

O něco výše tvoří rue du Faubourg Saint-Denis malé náměstí Square Alban Satragne, na kterém jsou umístěny sochy Měsíce a Slunce z roku 2007. A protože jsme ve čtvrti, která nese jméno francouzského světce svatého Vincenta z Pauly, jeho portrét na nás vykoukne z lamelové fasády štítu jednoho z domů na náměstí.

 

 

Hned vedle najdeme malý parčík, kterému dominuje červená kaple sv. Lazara, součást dřívějšího kláštera sv. Lazara, přeměněného později na ženskou věznici, která zde fungovala až do roku 1935, kdy byla většina budov zbořená a ty zbývající přestavěny na nemocnici sv. Lazara.

Jen kousek odtud leží obě nádraží – vpravo Gare de l´Est, rovně Gare du Nord.

 

 

 

Plánek: A – Porte Saint-Martin, B – Porte Saint-Denis