„Na Montmartru v ulici Orchampt 75a bydlel ve třetím poschodí výborný chlapík jménem Dutilleul, který měl podivuhodnou schopnost procházet bez nejmenších potíží zdmi. „
Tak začíná povídka Muž, který procházel zdí, kterou napsal spisovatel Marcel Aymé v roce 1943. Povídka pokračuje tím, jak pan Dutilleul využíval své schopnosti k tomu, aby dohnal svého nesnesitelného šéfa do blázince. Poté začal díky své schopnosti vykrádat banky a klenotnictví a když se nechal schválně zatknout policií jen proto, že mu jeho kolegové nevěřili, že tím nejhledanějším bankovním lupičem je právě on, pohrával si s ředitelstvím věznice La Santé tím, že pravidelně unikal ze své cely a zase se do ní vracel. Při posledním útěku se do věznice už nevrátil, změnil vzhled a bydliště a žil klidně dál na Montmartru. Osudným se mu stalo, když se zamiloval do vdané ženy, za kterou docházel přes zeď, když její žárlivý manžel, který ji zamykal, nebyl doma. Při jednom návratu od své milenky jeho zázračná schopnost přestala fungovat a on zůstal uvězněný uprostřed zdi, kterou se snažil od milenky odejít.
Pokud jste se procházeli na Montmartru, určitě jste ho viděli. Ze zdi na konci Rue Norvins trčí jeho hlava, ruce a levá noha.
Z fotografie autora povídky Marcela Aymého je zřejmé, že sochaře, kterým je známý herec Jean Marais, při vytváření sochy inspiroval vzhled spisovatele.
Krasavec Jean Marais, který vytvořil sochu v roce 1989, byl nejen skvělým hercem, ale v druhé polovině svého života pracoval i jako malíř a sochař. Žil střídavě na Montmartru v Rue Norvins 22 a ve městečku Vallauris v Provence, kde je pohřben.
Zeď se sochou leží u malého náměstí, které bylo pojmenováno po spisovateli Marcelu Aymé, který na tomto náměstí dlouhé roky žil. Povídku napsal v roce 1943 a od té doby byla ve Francii několikrát zfilmována. V češtině si ji můžete přečíst v knize Rozvětvený paroháč v překladu Jarmily Fialové.
Podle povídky dělal v noci společnost ve zdi uvězněnému panu Dutilleulovi malíř Gen Paul, který mu hrál na kytaru. Přestože Gen Paul (který, mimochodem, opravdu bydlel hned za rohem) zemřel v roce 1975, ani dnes není pan Dutilleul sám. Noci tráví ve společnosti bezdomovce, který si u něho postavil stan.
Montmartre, Place Marcel Aymé
Paříž pro pokročilé 
Děkuji za komentář, přeji Vám hezký dubnový pobyt v Paříži 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za úžasný blog. Úplně mě Vaše příspěvky nadchly a už se moc těším na duben v Paříži.
To se mi líbíTo se mi líbí