Rozsáhlé zahrady, ležící uprostřed celého komplexu budov Palais Royal – Královského paláce, mají rozlohu 20 850 m². Byly vytvořeny v roce 1633 současně se stavbou Kardinálského paláce, který si pro sebe původně nechal postavit kardinál Richelieu. Ten odkázal palác Ludvíku XIII., po jehož smrti se do paláce přestěhovala z Louvru Anna Rakouská, Ludvíkova manželka, s budoucím králem Ludvíkem XIV. a kardinálem Mazarinem. V té době palác získal svůj název Královský palác.
K původnímu paláci a zahradám byly přistavěny měšťanské paláce, které obklopují zahradu ze všech stran (a ve kterých se nacházejí jedny z nejdražších bytů ve městě, bydlel zde například dramatik Jean Cocteau e spisovatelka Colette). Současná podoba zahrady a okolních podloubí – galerií pochází z rekonstrukce, uskutečněné po velkém požáru v roce 1773 králem Filipem IV. Orleánským.
Samotný Královský palác je nepřístupný, sídlí v něm Státní rada, Ústavní rada a Ministerstvo kultury, nádvoří a zahrady jsou však volně přístupné.
Podloubí Královského paláce lemuje celou zahradu – z čelního pohledu vpravo leží Galerie de Valois e vlevo Galerie de Montpensier, kolmo vpředu Galerie d´Orléans a vzadu Galerie de Beaujolais. Najdete v něm mnoho kaváren, restaurací a luxusních obchodů. Tady pohled do Galerie de Valois.
Bydlení je tady určitě nádherné a luxusní, zvlášť krásné musí být byty s výhledem do zahrady. Konec konců, málokdo si takové bydlení může dovolit. Ze slavných osobností tady bydlel třeba jean Cocteau nebo spisovatelka Colette. Nejsem si však tak úplně jistá, jestli bych tu chtěla bydlet – už si představuji, jak jdu tímto pustým podloubím, spoře osvětleným starými lucernami, v listopadu pozdě večer, za tmy, zimy a plískanice, moje kroky se rozléhají mezi prázdnými obchody… a za každým sloupem číhá lupič nebo násilník. Asi bych se tady bála.
Některé části podloubí v současné době procházejí rekonstrukcí, takže bohužel nejsou v takovém lesku, jako by měly být, někde najdeme i lešení.
Galerie de Beaujolais pod lešením
Po celé délce zahrady se na obou stranách táhne stromořadí
Tentokrát jsem do Paříže přijela v době, kdy u nás už byly opadané stromy – zvláštní je, že tady začaly sotva žloutnout. Přitom Paříž oproti Praze neleží tak moc jižněji.
Květinové záhony ani v pozdním podzimu neztrácejí nic ze své nádhery a jsou krásně udržované.
V zahradě najdeme k volnému použití stejné zelené židličky jako v ostatních pařížských státních zahradách.
Některé z obchodů, které najdeme v Galerie de Montpensier. Prodávají hlavně různé umělecké a starožitné předměty a luxusní zboží…
… ale najdeme tu i obchod se starými i současnými medailemi a vyznamenáními (kdo si je asi tak může kupovat?) Vypadá to jako obchod pro Vlastu Buriana – už by nemusel říkat: „Daj-li mi medaili nebo nedaj-li mi medaili“, ale mohl by si ji koupit.
Zahrada je otevřena zdarma denně následovně:
1. října – 31. března 7.30 – 20.30 hod
1. dubna – 31. května 7.00 – 22.15 hod
1. června – 31. srpna 7.00 – 23.00 hod
1. září – 30. září 7.00 – 21.30 hod
Podloubí je otevřeno nepřetržitě
1. dubna – 31. května 7.00 – 22.15 hod
1. června – 31. srpna 7.00 – 23.00 hod
1. září – 30. září 7.00 – 21.30 hod
Podloubí je otevřeno nepřetržitě
Vstup přes nádvoří buď z Place Colette, nebo z přilehlých bočních ulic Rue de Montpensier a Rue de Valois, nebo ze severně položené Rue de Beaujolais.
Jak se tam dostat: Metro Palais Royal-Musée du Louvre
Paříž pro pokročilé 