Kostel Saint-Germain-l´Auxerrois, který stojí přímo naproti hlavnímu vchodu do starého křídla Louvru, je tak trochu zvláštní památka. Najdete ho téměř ve všech průvodcích, ale málokdo ho ve skutečnosti navštíví. Možná proto, že je poměrně nenápadný, stojí zastrčený v malém parčíku a nevypíná se do nějaké zvláštní výšky, nebo možná i proto, že těsně sousedí s Louvrem a lidé už po jeho prohlídce nemají na další památky chuť ani sílu.
Saint-Germain l´Auxerrois z Louvru
Kostel stojí na místě, kde stál už v 8. století původní svatostánek, zničený Normany. Nese jméno svatého Germaina, který byl v 5. století biskupem v Auxerre (není totožný s patronem St. Germain-des-Prés).
Od 14. století, poté, co se královský rod Valois usadil v Louvru, se stal farním kostelem francouzských králů, kteří sem pravidelně chodívali na mši. Po francouzské revoluci, kdy byl vybrakován, sloužil jako sklad píce a krmiva, policejní stanice, tiskárna a dokonce jako továrna na ledek. Znovu byl vysvěcen jako katolický v roce 1837. Při asanaci a rekontrukci Paříže baronem Haussmanem bylo požadováno, aby byl kostel zbořen společně s ostatními budovami, které stínily Louvre, ale baron, ač sám protestant a ačkoliv jinde boural hlava nehlava, se zasadil o jeho zachování.
Podoba kostela zahrnuje pět století architektury. Jeho současný vzhled pochází z rekonstrukce, provedené v letech 1838 – 1855, najdeme na něm však románskou zvonici, pozdní gotiku na kůru, renesanční portál a vrata a loď z vrcholné gotiky.
Ve zvonici (není to ta věž, která přiléhá k průčelí kostela, ale nízká hranatá věž v jižní části lodi, která vykukuje vpravo v zadní části na horní fotografii) visí dodnes zvon se jménem Marie z roku 1527, jeden ze tří zvonů (ty další dva se jmenovaly Vincent a Germain), které 24. srpna 1592 svým vyzváněním daly povel k bartolomějské noci – masakru hugenotů v Paříži, kdy byly během jediné noci zabity tisíce hugenotů, kteří přijeli do Paříže na svatbu krále Jindřicha IV. s princeznou Margot. Svatba měla smířit obě náboženské větve, ale místo toho rozpoutala ještě větší nenávist.
Průčelí kostela, dále detaily
Krytý vstup pochází z let 1435 – 39, i když sochy na pilířích jsou mladší. Centrální portál je ze 13. století.
Když vstoupíme dovnitř, ohromí nás gotická klenba a světlo, které sem vstupuje vitrážovými okny
Kůr je oddělen krásnou mříží z 18. století, po obou jejích stranách najdeme polychromované sochy z 15. století, znázorňující Sv. Germaina a Sv. Vincenta
Klenba ve stylu vrcholné gotiky
Vitrážová okna pocházejí z 15. století
Varhany ze 17. století
Kaple Sv. Panny Marie s kamennou polychromovanou sochou, pocházející ze 14. století. Sloupy kolem kaple jsou doslova vytapetovány děkovnými tabulkami se vzkazy Panně Marii.
Rozeta z 15. století
Ke kostelu těsně přiléhá nádherná, 38 metrů vysoká neogotická věž, o které se někdy omylem i ve francouzských průvodcích píše, že se jedná o zvonici kostela. Není to tak, věž sice stojí na místě dávno zbořené původní zvonice kostela a je v ní i zvonkohra, ale byla postavená až v polovině 19. století při úpravách okolí a stavbě sousedící radnice 1. pařížského obvodu (radnice byla postavena v podobném stylu jako je kostel, aby byla dodržená symetrie náměstí).
Půlhodinovou zvonkohru si můžete poslechnout každý den od 20 hod, v neděli od 12.45 a ve středu od 13.30 hod.
Place du Louvre
Jak se tam dostat: Metro Louvre-Rivoli nebo Pont Neuf
Paříž pro pokročilé 
[8]: Veroniko, to mě překvapuje, nic takového jsem tam nikdy nezažila. Asi se přizpůsobují situaci 😦
To se mi líbíTo se mi líbí
Dostat se do tohoto kostela není až tak jednoduché. Při naší návštěvě jsme museli nechat batohy vzadu. Patrně mají strach, aby jim tam nějalý terorista nevnesl bombu.
To se mi líbíTo se mi líbí
[6]: Ale ne, pravdu má Robert Merle. Já jsem to od něho jenom opsala 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Vy a Merle máte pravdu. Ve Wikipedii jsem našla následující: Comme Marguerite de Valois, étant catholique, ne peut se marier que devant un prêtre, et que Henri, ne peut entrer dans une église, leur mariage fut célébré sur le parvis de Notre-Dame. C'était d'ailleurs coutume au Moyen Âge que le mariage soit célébré devant le porche de l'église. S'ensuivent plusieurs jours de fête.
To se mi líbíTo se mi líbí
Merci beaucoup za tak zajímavou odpověď, budu ještě pátrat dál…, i když ono je dnes jedno, kde bylo tomu nešťastnému svazku požehnáno. Ale vzhledem k významu sňatku by Notre Dame byl logičtější.
To se mi líbíTo se mi líbí
[3]: Lenko, děkuji za informaci o Samaritaine, to by panečku byly fotky 🙂 Bohužel se jich nedočkáme, jestli si vzpomínám dobře, někde jsem četla, že se bude Samaritain rekonstruovat na hotel :-(Nejsem historik ani takový znalec francouzské historie, abych Vám dokázala říct pravdu, pokud se týká svatby Henriho IV., ale vím, že je docela podrobně popsaná v Merleově knize Mé dobré město Paříž. Schválně jsem si to našla a píše se tam, že se svatba konala na tribuně na náměstí PŘED Notre-Dame, právě kvůli Jindřichovu vyznání. Před svatbou šli katolíci včetně Margot do Notre-Dame na mši, zatímco Jindřich s ostatními hugenoty se "odebrali do biskupské klauzury, která přiléhala k levé straně katedrály" a tam počkali na konec mše (která byla jim naschvál neustále prodlužována a údajně trvala 4 hodiny). Potom vyšli ven z Notre-Dame, "vévoda z Anjou poslal Montmorencyho pro Navarrského" a teprve potom se konala svatba. Ale co je spisovatelova licence a co skutečnost, to opravdu nevím.Mimochodem, jako perlička: na youtube (http://www.youtube.com/watch?v=0MYnqDIzHGI) najdete úryvek z filmu Královna Margot, kde se svatba odehrává uvnitř Notre-Dame. Tak nevím 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
I já chci využít vašich znalostí a zeptat se na jednu věc: v jednom průvodci jsem četla, že svatba Henri IV. a Margot z Valois se snad nekonala zde, nýbrž v Notre Dame, a že Henri IV. musel jako hugenot stát na prahu a nesměl dovnitř. Je na tom něco pravdy?Jinak ještě jedna drobnost: Na skvostnou kamenickou práci ma zadní fasádě kostela byl nádherný výhled z, ehm, dámského WC v Samaritaine 2. Tento obchodní dům je bohužel pro spodní vody Seiny, které narušují jeho statiku, několik let zavřený. Dotyčné okénko bylo zhruba ve 4. poschodí a všechna ta – zcela nečekaná – krása byla skoro na dosah.
To se mi líbíTo se mi líbí
[1]: Děkuji Julie, to mě opravdu těší a přeju ti hezký pobyt ve městě světla!H.
To se mi líbíTo se mi líbí
Milá Hano, chtěla bych Ti moc poděkovat, právě se chystám do Paříže (už tuším po sedmé) a Tvůj blog jsem použila jako zdroj inspirace – nutno říct, že lepší jsem si přát nemohla!
To se mi líbíTo se mi líbí