Palác, který leží v Rue Francs Bourgeois, si nechal postavit v roce 1371 vrchní velitel královského vojska Olivier de Clisson, který zemřel v roce 1403. Z jeho původního domu dnes zůstala jen východní brána paláce a věže. Jeho potomci dům prodali na začátku 16. století mocné rodině vévody de Guise, který v době náboženských válek vedl Katolickou ligu a z domu udělal sídlo katolické opozice (údajně tady byl zosnován plán na svatobartolomějskou noc, při níž byly 24. srpna 1592 v Paříži vyvražděny tisíce protestantských huguenotů). Rodina de Guise dům přestavěla a podstatně rozšířila (z té doby ovšem zůstala jen kaple a slavnostní sál gardy). Dům patřil Guisům až do roku 1700, kdy ho od poslední dědičky rodu odkoupil kníže François de Rohan – Soubise, který ho nechal celý přestavět podle návrhu architekta Pierra-Alexise Delamaira.
V době Francouzské revoluce přešel palác do vlastnictví státu a 6. března 1808 byl Napoleonem oficiálně přidělen pro potřeby Národních archívů. Je zde uchováván, kromě dalších důležitých dokumentů, i originál Deklarace lidských a občanských práv.
Za návštěvu stojí určitě alespoň první patro, bývalé pokoje kněžny Soubise, bohatě vyzdobené v rokokovém stylu, kde se dnes nachází Muzeum francouzské historie.

Průčelí paláce de Soubise vedoucí do čestného dvora

Východ z paláce do ulice Francs Bourgeois

Polokruhový čestný dvůr je lemovaný 58 sloupy, které nesou terasu s balustrádou

Věžičky v pravém horním rohu fotografie pocházejí ještě z domu, který na tomto místě stál ve 14. století a který patřil vrchnímu veliteli královského vojska Olivierovi de Clisson
Marais, 60 rue des Francs-Bourgeois
Otevřeno: ve všední dny (kromě úterý a státních svátků) 10,00 -12,30 hod a 14,00 – 17,30 hod
sobota a neděle 14,00 -19,30 hod.
Vstupné 3 Euro
Jak se tam dostat: Metro Hotel de Ville nebo Rambuteau
[3]: Děkuji za podrobnosti, opět jsem si nad nimi předsevzala, že už se taky jednou konečně musím dovnitř podívat! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Ke svému obrovskému úžasu jsem ujistila, jaké poklady toto muzeum skrývá, např. poslední dopis Marie Antoinety, dopis kata Sansona o popravě Ludvíka XVI., edikt Nanteský,stůl, kde byl položen raněný Robespierre, dopis o pěstování brambor od Parmentiéra, zakládací listina Čestné legie a další a další. Toto město ukrývá obrovské historické poklady, je to město nekončících objevů!
To se mi líbíTo se mi líbí
Děkuji za komentář, jsem ráda, že se našel někdo, kdo všechny tyhle budovy a paláce taky zná 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Díky moc, že taky někdo napíše o jednom z mých nejoblíbenějších míst na světě:-) Jsem ráda, že jsem našla tenhle blog – aneb čím víc frankofilů, tím líp:-) Národní archivy jsou moc fajn, jen mě trochu zklamalo, že toho dnes vystavují tak málo, většina zajímavých listin je schovaná v depozitáři – ale i tak jsou tam opravdové poklady.
To se mi líbíTo se mi líbí