Na sochy Augusta Rodina se chodí samozřejmě do jeho muzea v paláci Biron v blízkosti Invalidovny, některé však můžeme vidět i v ulicích Paříže. Nejznámější z nich je pravděpodobně ohromný Balzac, který na nás shlíží z výšky na křižovatce Vavin na Boulevardu de Montparnasse, dnes vám ale ukážu jinou jeho sochu, na kterou jsem náhodou narazila.

Na malém a jinak nijak zajímavém náměstí v 16. obvodu, které nese Rodinovo jméno, stojí jeho socha Bronzový věk, kterou se Rodin proslavil ve svých 37 letech. Vytvořil ji v roce 1877 v Bruselu podle belgického vojáka Augusta Feyeta, mnohokrát ji vystavoval pod různými jinými názvy, kromě jiného i na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Socha tak dokonale vyjadřovala fyzický vzhled člověka, že byl Rodin dokonce nařčen z toho, že ji nevymodeloval, ale pouze odlil podle živého člověka.

Socha na náměstí je pouze jedním z mnoha odlitků. Další z nich můžete vidět například v Musée d´Orsay, v Rodinově muzeu a v dalších muzeích v Berlíně, Budapešti, Londýně, Sankt Peterburgu a ve Philadephii.

Čtvrť Passy, Place Rodin

Jak se tam dostat: Metro Jasmin nebo Ranelagh

Tato ulička v Auteuil je lahůdkou pro milovníky moderní architektury. Celou ji postavil architekt Robert Mallet-Stevens (1886-1945) v letech 1926-1927 pro svoje blízké a známé. Vznikl tak ojedinělý komplex moderních vil s rovnými střechami, vysokými zdmi, prosklenými plochami, ateliéry a střešními terasami.

Samozřejmě v době svého vzniku domy moc nadšení ve veřejnosti nevzbudily, zatímco dnes jsou oceňovány jako učebnice tak zvaného francouzského „Mezinárodního slohu“, vycházejícího z hnutí De Stilj a stylu Bauhaus, který založil německý architekt Walter Gropius.

Auteuil, Rue Mallet-Stevens

Jak se tam dostat: Metro Ranelagh nebo Jasmin

 

 

Tip: V Brně pod Kraví horou, mezi Jiráskovou čtvrtí a Žabovřeskami, máme podobné domy, jen v trochu menším měřítku. To jen dokazuje, jak světová byla naše předválečná architektura. Na fotografii je Fuchsův dům v Tůmově ulici, postavený v letech 1927-28.

Stanice metra Passy je jednou z mých nejoblíbenějších a všeobecně asi i nejkrásnějších a nejromantičtějších. Metro je v této části nadzemní a přijíždí sem z levého břehu přes patrový most Bir Hakeim. Už ve vagonu metra se vám naskytne tento pohled.

 

 

Stanice leží přímo na schodech, které překonávají převýšení mezi nábřežím Seiny a výše položenými ulicemi. Nad východem ze stanice jsou v dálce vidět koleje na mostě.

 

 

Schody vedoucí směrem k mé oblíbené Rue de Passy, kam chodím nejčastěji nakupovat

 

Metro s vyhlídkou

Nad stanicí metra leží malé náměstí Square Alboni s parčíkem. V čísle 12 bydlela v roce 1940 česká hudební skladatelka Vítězslava Kaprálová, která se v Paříži provdala za Jiřího Muchu a o dva měsíce později zemřela v Montpellier na jihu Francie. Bylo jí 25 let. Celý tento dojemný příběh a mnoho dalších zajímavých informací o životě české komunity v předválečné a válečné Paříži najdete v Muchově knize Podivné lásky.

Pohled přes park na dům s číslem 12

 

Vítězslava Kaprálová (vpravo) s Jiřím Muchou (vlevo) a dalšími přáteli (vedle Muchy Bohuslav Martinů, vpředu malíř Rudolf Kundera). Fotografie převzatá ze stránek www.muzikus.cz, resp. Památníku Bohuslava Martinů.

 

Pro milovníky secese tady mám další dům Hectora Guimarda, ležící jen pár metrů od Castel Béranger, o kterém jsme mluvili minule. Je to Hôtel Mezzara, který je sice méně honosný než Castel Béranger, ale stejně cenný. Byl postaven v letech 1910 – 11 pro bohatého benátského výrobce textilu a především krajek. Dnes je dům součástí lycea, ležícího hned za rohem.

 

 

 

Čtvrť Auteil, 60 rue la Fontaine

Jak se tam dostat: Metro Michel Ange Auteil nebo Jasmin

 

Tip: Pokud by vás zajímaly další Guimardovy secesní stavby, v okolí jich najdete ještě mnohem více. Namátkou třeba:

– stanice metra Porte-Dauphine, společně se stanicí Abbesses poslední dvě originální z let 1900-1904, které v Paříži zbyly

– vlastní Guimardův dům s ateliérem, 12 avenue Mozart

– Villa Jassedé, 41 rue Chardon-Lagache

– dům Jassedé, 142 avenue de Versailles

– stará škola Sacré-Coeur, 9 avenue de la Fillière

– rohový obytný dům, 17 rue La Fontaine (se zachovalým secesním interiérem kavárny Café Antoine)

– domy v rue Agar

Pokud máte rádi secesní architekturu, budete z tohoto domu pravděpodobně nadšeni. Není to žádný hrad nebo zámek, jak by napovídal jeho název, ale skoro úplně obyčejný činžák. Je dílem hlavního představitele secesního stylu v Paříži, architekta Hectora Guimarda (1867-1942), který vytvořil mimo jiné i známé secesní vstupy do metra a další městský mobiliář.
Castel Béranger byl postaven v letech 1895-1897 jako nájemní dům s levnými byty pro dělníky. Skládá se ze tří domů, uspořádaných do tvaru písmene U, s vnitřním dvorem, s celkem 36 byty o malé rozloze. Od roku 1992 je památkově chráněn.

 

 

 

 

 

 

Guimardova fasáda domu zvítězila v soutěži o nejkrásnější fasádu v Paříži v letech 1897-98

 

Příště se podíváme na další Guimardovy stavby v okolí.

Čtvrť Auteil, 16 Rue la Fontaine

Jak se tam dostat: Metro Michel Ange Auteil nebo Jasmin

 

V roce 1968 byla založena nadace, jejímž cílem je shromažďování, získávání, restaurování a konzervování díla, dokumentace, rukopisů a nejrůznějších dalších předmětů slavného architekta Le Corbusiera, a seznamování veřejnosti s jeho dílem a pozůstalostí. To vše najdete ve dvou vilách, které Le Corbusier navrhl, a které stojí ve čtvrti Auteuil. V úzké slepé uličce stojí vila Jeanneret, v níž je umístěna knihovna a sídlo nadace, zatímco vedlejší vila La Roche je přístupná veřejnosti a konají se v ní různé krátkodobé výstavy. Prohlédnout si tam můžete i některé proslulé typy nábytku, navrženého tímto architektem.

 

 

Ulička je sice soukromá, ale brána je během dne právě kvůli vstupu do nadace otevřená

 

Obě vily stojí až na konci slepé uličky. Byly postaveny pro dva Le Corbusierovy zákazníky, z nichž Albert Jeanneret (vila v čele) byl svobodný bankéř, který ve svém domě chtěl vystavit své sbírky moderního umění, zatímco Raoul La Roche (vila vpravo) měl početnou rodinu a požadoval pro ni odpovídající bydlení. Z toho vyplývá i dnešní určení domů.

 

A proč tady nemám fotky interiéru? Jednoduše proto, že jsem se tam vypravila v pondělí dopoledne a až na místě zjistila, že se otvírá až v půl druhé. Potom už jsem se tam nedostala a návštěvu nechávám tedy na seznamu na příště. Třeba to stihnete dřív než já.

 

Fondation Le Corbusier
Čtvrť Auteuil, 8 a 10 Square du docteur Blanche
www.fondationlecorbusier.fr

Otevřeno: pondělí 13,30 – 18 hod, úterý-čtvrtek 10 – 18 hod, pátek-sobota 10 – 17 hod

Vstupné 5 Eur, studenti 3 Eur, do 14 let zdarma

 

Jak se tam dostat: Metro Jasmin nebo Michel-Ange – Auteuil