Už máte dost zmatků na ulicích, chcete si chvíli vydechnout a jste poblíž náměstí Bastily? Pokud obejdete z pravé strany Operu Bastille, dostanete se do avenue Daumesnil a po několika metrech narazíte na schodiště, které vede vzhůru na železniční viadukt. Tam začíná La Promenade plantée, nověji přejmenovaná La Coulée verte – René Dumont. Vznikla v 90. letech ze staré, od roku 1969 nepoužívané železniční trati do Vincennes, která byla osázena stromy a keři a byla na ní vytvořena zákoutí s lavičkami a malá hřiště.

La Promenade plantée přetíná celý 12. obvod v délce čtyři a půl kilometru. Zpočátku vede na vyvýšeném viaduktu, na který se dá v místech větších křižovatek vystoupat po schodech. Asi v polovině své trasy, u parku Jardin de Reuille, se její charakter mění, sestupuje z viaduktu, rozšiřuje se, místy prochází tunely a pokračuje až k periferiku poblíž Porte de Vincennes.

Z viaduktu se nám otvírají výhledy nejen do bočních ulic, ale v některých místech i do domů, ležících v těsné blízkosti bývalé železnice, a do jejich vnitrobloků. V této první části je také nejlépe vidět do avenue Daumesnil, která vede těsně podél celého viaduktu.

Díky výhledu z výšky do avenue Daumesnil můžete při troše štěstí někdy, zvlášť při slavnostních příležitostech (tady nahoře to bylo 14. července po přehlídce na Champs Elysées), potkat a z výšky pozorovat i dlouhou karavanu Garde républicaine na koních, která se tudy vrací do svých kasáren ve Vincennes.

Viadukt pod promenádou, nazývaný Le Viaduc des arts, Viadukt umění, ve svých obloucích skrývá spoustu galerií, obchodů s uměním, barů, restaurací a kaváren. Z viaduktu je samozřejmě možné na mnoha místech sestoupit a potom se něj zase vrátit.

Mezi nejzajímavější budovy, které je z viaduktu vidět z neobvyklého úhlu, patří budova policejního ředitelství v čísle 78 avenue Daumesnil, která sice pochází z roku 1985, ale pod střechou objevíte kopii jedné z nejkrásnějších renesančních soch – Umírajícího otroka od Michelangela, a to rovnou ve třinácti vyhotoveních.

Na trase promenády najdeme i nové budovy, které byly v této části čtvrti stavěny od 80. let, kdy čtvrť procházela modernizací. Na místě zbořených bloků starých domů a hlavně železničních budov vyrostly stavby, které již byly přímo přizpůsobeny promenádě a její funkci, jako je tato budova nahoře, rozpůlená lávkou.

Park Jardin de Reuilly, který leží téměř v polovině trasy promenády, vyrostl v místech kolejiště dřívějšího nádraží Reuilly, jehož budova stojí opodál a dnes slouží jako domov důchodců. Park, který je dnes jednou z mála zelených ploch v této hustě obydlené čtvrti, po celé délce protíná visutá lávka.

Park je taky přelomem, kde dříve trať opouštěla viadukt a vedla po povrchu, takže v místech křižovatek vjížděla do tunelů. Chodce tady proto čeká bobřík odvahy, kdy do toho tunelu musí také. Tím prvním je tunel pod rue de Reuilly, kam nás přivede allée Vivaldi. Od tohoto místa se promenáda mění, stává se z ní něco jako lesní cesta a je také přístupná cyklistům.

Trasa promenády je otevřená téměř každý měsíc jinak, v závislosti na rozednívání (8.00-9.00) a stmívání (od 15.30 v lednu až po 21.30 od května do srpna). Vstup volný zdarma.