Při procházce ve čtvrti Marais jste už možná na křižovatce rue des Archives a rue des Haudriettes narazili na stejnojmennou kašnu, která je dalším zachovalým prvkem minulosti, který přežil asanaci čtvrti. Byla postavena v letech 1764 až 1765 v neoklasicistním stylu, který byl velmi módní na konci vlády Ludvíka XV., podle návrhu architekta Pierra-Louise Moreau-Desprouxe, zastánce návratu ke klasické řecké estetice. Její stavbu financoval kníže Rohan.
Masivní stavba obdélníkového půdorysu představuje jednoduchost kompaktních forem, inspirovaných řecko-římským uměním. S dojmem monumentálnosti, který tato kašna budí, kontrastuje jemný mramorový basreliéf, který je dílem Pierra Mignota, a který představuje Nymfu fontán, jejíž sádrový model byl vystaven na výtvarném Salonu v roce 1765.
Pod basreliéfem je umístěný maskaron v podobě lví hlavy, ze které v minulosti tryskala tenkým pramínkem voda. Dnes už z kašny voda neteče. Mohutná stavba na nároží tak zůstává jen připomínkou starých dob.
Kašna sice pochází z druhé poloviny 18. století, ale byla tehdy na tomto místě už třetí v pořadí. První a původní veřejnou kašnu zde nechal postavit po roce 1569 tehdejší předseda účetního dvora Luillier, který vlastnil dům v nedaleké rue de Braque. Jeho zahrada dosahovala až do těchto míst. Lullierovi se podařilo získat koncesi, která mu pro potřeby zahrady umožňovala odebírat vodu z veřejných fontán, kterou do okolí přiváděl akvadukt z výšin obce Belleville, ale na oplátku se zavázal ke zřízení veřejné kašny pro obyvatele. Jeho původní stavba byla pak kolem let 1636-1638 nahrazena další kašnou s názvem Fontaine Neuve.
3. obvod, nároží rue des Archives a rue des Haudriettes
Paříž pro pokročilé 