Ze stovek kostelů, které najdeme v Paříži, je podle mě nejhezčí Saint-Étienne du Mont v 5. obvodu. Stojí na malém náměstí hned za Panthéonem a jeho věž je vidět ze všech okolních ulic. Je to jeden z nejsvětlejších kostelů, které jsem kdy viděla – je přímo zalitý světlem, které sem přichází vysokými okny lodi i kupole, prostupuje historickými vitrážemi a vrhá barevné stíny do interiéru. Kromě toho se zde také nachází několik výjimečných památek.
Kostel byl postaven v roce 1491 na místě starého chrámu z roku 1220, který už nestačil pojmout věřící. Protože byl postupně rozšiřován a přistavován, jednotlivé části pocházejí z různých dob a jsou tedy postaveny v odlišných slozích. Kupole a zvonice pochází z roku 1492, gotický kůr, lektorium a loď ze 16. století, průčelí je z roku 1610 (základní kámen k němu položila královna Margot, první manželka krále Jindřicha IV). Průčelí je renesanční a skládá se ze tří frontonů nad sebou, přičemž každý má jiný tvar. Nástavba zvonice byla provedena v roce 1624.
Kostel je zajímavý nejen pro svoji krásu, ale především proto, že je jediný v Paříži, ve kterém se zachovalo lektorium – chrámová přepážka nebo také letnýř – sloužící k liturgickým čtením a zpěvům, které bylo do 15. až 16. století součástí všech kostelů. Tato struktura nebyla jen dekorativní – oddělovala věřící od kléru a vytvářela vizuální most mezi světským a duchovním prostorem. Věřící tak byli sice přítomní na bohoslužbě, ale prakticky z ní nic neviděli.
Toto kamenné rozdělení mezi presbytářem a lodí je dnes v katolických kostelích velmi vzácné, a to nejen ve Francii. Většina byla zničena během reformací nebo definitivně po Tridentském koncilu.
Lektorium v Saint-Étienne má podobu nižší příčné galerie s točitými schodišti na obou stranách. Je to mistrovské dílo pozdní gotiky, ovšem kamenné spirálové schody, filigránsky zdobené zábradlí a reliéfy s biblickými motivy jsou už renesanční a jsou dokladem mimořádné kamenické práce.
Další jedinečnou součástí výzdoby je skříňka s relikviemi patronky Paříže sv. Geneviève, která obsahuje i kámen z jejího prvního sarkofágu. Co přesně je ještě uvnitř se tak úplně neví – Geneviève byla po své smrti v roce 512 pohřbena v kryptě místního opatství, kde odpočívala až do Francouzské revoluce, ale v roce 1793 revolucionáři její ostatky exhumovali a veřejně spálili na Place de Grève.
Relikviář je umístěn po pravé straně kostela v boční kapli, zasvěcené právě sv. Geneviève. Bohatě zdobená schránka ze stříbra a zlata zde symbolizuje kontinuitu víry, i přes bouřlivé dějiny města.
Za hlavním oltářem kostela Saint-Étienne-du-Mont se nachází hlavní kaple, která tvoří apsidu chrámu – půlkruhový výklenek uzavírající prostor chóru. Tato část kostela je jedním z architektonicky nejharmoničtějších míst celého interiéru. Apsida je osvětlena soustavou vysokých vitrážových oken. Jejich zářivá barevnost vytváří během dne proměnlivou atmosféru a vytváří zde hru světla, která podtrhuje sakrální charakter prostoru.
Vitráže jsou ostatně jedním z nejúchvatnějších prvků interiéru. Patří k nejkrásnějším a nejzachovalejším v celé Paříži. Okna lemující loď, chórový prostor i apsidu nejsou jen dekorativní – vyprávějí biblické příběhy a představují světce v barvách, které ožívají každým paprskem denního světla. Většina vitráží pochází ze 16. a 17. století a představuje pozdně gotický styl s vlivy rané renesance. Ty nejcennější najdete na ochozu za oltářem a na kůru.
Okenní panely jsou rozděleny do jednotlivých scén, které často připomínají iluminace z rukopisů – bohaté na detail, symboliku i emoce. Motivy sahají od Starého zákona až po život Krista a světce. Významná část vitrážového programu je pak věnována životu svaté Geneviève.
Ještě více vitráží než v hlavním prostoru se nachází v méně známé, ale neméně působivé kapli Katechismu, která vždy sloužila a stále slouží jako prostor pro výuku křesťanské víry. Kaple je před návštěvníky tak trochu skryta a dostanete se k ní chodbou vedle sakristie. Je útulnější než hlavní loď, ale její výzdoba nese stejnou eleganci a pietu. Vitráže a fresky zobrazují výjevy z Kristova života, často se zaměřením na jeho učení a kázání. Na skleněných tabulkách tak najdeme prakticky celou malovanou bibli.
Kaple sama o sobě je prázdná, jen je vyzdobená na stěnách obrazy a v nikách sochami, obojí z roku 1867. Hlavní dekoraci zde tvoří na západní stěně, sousedící s malým dvorkem až za apsidou kostela, řada historických vitráží.
Pokud se při procházce Latinskou čtvrtí dostanete až na vrcholek pahorku svaté Geneviève, nezapomeňte na kostel Saint-Étienne-du-Mont. Není to jen jedinečný architektonický skvost, ale také svědek duchovní historie města, který kromě jiného nabízí i příběh spjatý se svatou Geneviève – ženou, která údajně kdysi zachránila Paříž silou své modlitby.
5. obvod, place Sainte-Geneviève
Paříž pro pokročilé 