Paříž pro pokročilé

Město Beauvais, ležící asi 80 kilometrů severně od Paříže v kraji Hauts-de-France, je pro ty, co jezdí do Paříže, známé především díky svému letišti Tillé, které některé nízkorozpočtové letecké společnosti vydávají za Paříž. Pokud můžete, raději se letišti vyhněte – je od Paříže opravdu daleko, trvá to ještě hodinu a půl, než tam dojedete, a autobus je poměrně drahý.

To, co platí pro letiště, ovšem neplatí pro samotné město. Pokud hledáte cíl pro jednodenní nebo i půldenní výlet, může být Beauvais se svou bohatou dvoutisíciletou historií, malebným historickým jádrem, impozantní gotickou architekturou a významem v církevních dějinách Francie zajímavým cílem.

Historické jádro Beauvais si zachovalo svůj středověký charakter s úzkými uličkami, hrázděnými domy a zbytky městských hradeb, které vytvářejí atmosféru starého města. Bohužel během staletí čelilo opakovaným pohromám, včetně válek a požárů, které ho průběžně ničily, a přestože se vždy dokázalo obnovit, jeho historické centrum se nedokázalo rozšířit a je proto velmi malé. Ovšem o co je menší, o to je hezčí.

Ve středověku se město stalo důležitým náboženským a obchodním centrem. Jeho význam podtrhovalo to, že už od počátků křesťanství v severní Francii bylo jedním z nejvýznamnějších církevních sídel. Ve 3. století sem byl vyslán jako misionář z Říma svatý Lucien, aby evangelizoval oblast obývanou galským kmenem Bellovaci (odtud také název Beauvais), neměl však ve své misii mnoho štěstí, protože ho zde, aspoň podle legendy, umučili. Dnes je považován za zakladatele křesťanské komunity v Beauvais i za jejího prvního biskupa. Následně byla v Beauvais ve 4. století založena první diecéze a od 5. století existuje historicky doložený seznam biskupů z Beauvais, kteří byli vlivnými postavami ve francouzské politice a jejich pravomoci přesahovaly i duchovní rámec – měli například právo razit vlastní mince.

Centrem města je náměstí Place Jeanne-Hachette, pojmenované po místní hrdince, která se roku 1472 podílela na obraně města proti burgundskému vojsku Karla Smělého. Uprostřed náměstí stojí její socha, která se dívá do oken místní radnice. Ta byla postavena v roce 1757 v klasicistním stylu se symetricky uspořádanou fasádou. Fasáda jako jediná přežila německé bombardování v roce 1940, zatímco zbytek stavby se zřítil. Po válce byla stavba zrekonstruována podle návrhu místního architekta Georgese Noëla a znovu otevřena v roce 1957.

Nejvýznamnější památkou města je katedrála sv. Petra, považovaná za mistrovské dílo vrcholné gotiky. Stavba byla započata v roce 1225 s cílem vytvořit nejvyšší chrám v Evropě a probíhala ve dvou hlavních etapách – při té první ve 13. století byl vybudován chór a začátek transeptu, který pak byl dokončen spolu se začátkem lodi v 16. století. V roce 1573 se však zřítila část věže, která se tyčila do výšky přes 150 metrů, což částečně určilo současnou architektonickou podobu katedrály, a zároveň zapříčinilo opuštění původních plánů trojlodního prostoru a definitivní konec ambiciózního projektu. Důsledkem zřícení a nedokončené výstavby bylo ovšem také to, že křížení transeptu bylo zakryto dřevěnou klenbou, takže stavba byla vždy ohrožena v případě požáru.

Od roku 1840 je katedrála zapsána na seznamu památek.

Katedrála prochází od roku 2010 náročným restaurováním. To se v současné době dostalo do závěrečné fáze, která zahrnuje střechy transeptu, včetně střešní krytiny. Obnova střech je nezbytným předpokladem pro definitivní odstranění dřevěného pažení, které bylo uvnitř stavby instalováno v roce 1993 kvůli problémům se statikou. Pro návštěvníky to prozatím znamená narušení celkového vjemu prostoru transeptu, kde mohutné dřevěné trámy překážejí pohledu. Dokončení prací je plánováno na rok 2026, ale největší část by měla být dokončena letos, kdy se konají oslavy 800. výročí katedrály.

V chóru nad oltářem visí ve výšce dvě facsimilie tapiserií, které v současné době vyrábí Manufacture nationale, jejíž odbor, zabývající se tapiseriemi, sídlí právě tady v Beauvais. Autor návrhu Stéphane Couturier se inspiroval středověkou tapiserií s motivem Apokalypsy, která je vystavena na zámku v Angers. Nové tapiserie budou odhaleny při oslavách 800. výročí katedrály v letošním roce.

Hlavní chloubou interiéru je astronomický hodinový stroj od hodináře Auguste-Luciena Vérité, umístěný v severním transeptu. Tento neo-byzantský skvost měří dvanáct metrů na výšku a šest metrů na šířku. Skládá se z přibližně 90 tisíc mechanických součástí, 52 ciferníků a 68 automatů, které znázorňují různé astronomické jevy a liturgické události. Každý den se spustí světelné a zvukové představení, která divákům přibližuje fungování hodinového stroje.

Orloj ovšem není jediným hodinovým strojem, který v katedrále najdete. V kapli sv. Terezie se nachází druhé významné hodinové zařízení, známé jako „Hudební kanovnické hodiny“. Toto zařízení je považováno za nejstarší funkční zvonkové hodiny na světě. Jeho mechanismus pochází z počátku 14. století, zatímco dřevěná konstrukce s anděly byla pravděpodobně přidána v 15. století. Hodiny jsou vybaveny klaviaturou se dvanácti klávesami, které spouštějí zvonění a hudební melodie při různých liturgických událostech.

Cenným prvkem je zde také renesanční retábl, který pochází z období 1571–1573 a byl původně umístěn na předměstí Beauvais v kostele Bracheux v Marisselu. Byl vytvořen na zakázku Nicolase Brocarda, kněze z Marisselu, který objednal dílo u malíře Nicolase Nitarta. Po zániku původního kostela byl přenesen v 19. století do kostela Notre-Dame de Marissel a v roce 1966 byl sem do katedrály, kde je vystaven v kapli svatého Leonarda.

.

Katedrála má také celou řadu vitrážových oken, která vznikala po dobu více než sedmi století, od románského období až do 20. století. Nejstarší okna pocházejí ze 13. století a nacházejí se v katedrálním chóru, zatímco nejnovější pocházejí z 20. století a vytvořili je renomovaní současní umělci.

Definitivní konec stavebního programu katedrály v 16. století vysvětluje absenci lodi hned za transeptem, ovšem umožnil také výjimečné zachování západní části původního kostela, známého jako Basse-Œuvre, který pochází z konce 10. století. Tato karolinská stavba sloužila jako základ pro pozdější gotickou katedrálu a je považována za jednu z nejstarších románských staveb ve Francii. Basse-Œuvre byla původně bazilikou s dřevěnou střechou, která byla zničena při požáru v roce 1225. Právě po tomto požáru byla zahájena výstavba nové gotické katedrály.

Z venkovní strany můžeme tuto románskou stavbu vidět při západní stěně katedrály. Je to zajímavý kontrast – skromný románský kostelík vedle ambiciózní, ale nikdy nedokončené gotické stavby. Z interiéru katedrály se dá do tohoto kostela sejít po schodech a prohlédnout si jeho základy.

Katedrála není ovšem jedinou cennou církevní stavbou v Beauvais. Za zmínku a návštěvu stojí i kostel Saint-Étienne z 12. století, nebo zřícenina kolegiátního kostela Saint-Bartolomé ze 13. století při východní straně katedrály. V průběhu staletí byl několikrát přestavován a sloužil různým účelům, včetně vojenských. V roce 1793 byl během Francouzské revoluce zrušen a následně zničen. Dnes z něj zůstalo pouze několik stěn, které jsou chráněny jako historická památka.

Vedle katedrály se nachází bývalý biskupský palác, dnes sídlo Muzea départementu Oise. Palác byl přestavěn v 16. století v renesančním stylu, ale dochovaly se i části původního středověkého opevnění. Dnes muzeum nabízí sbírky malířství, sochařství a užitého umění od středověku po 19. století.

Do Beauvais vás může nalákat majestátní gotická katedrála, klid historických uliček nebo atmosféra menšího města bez turistického přetlaku, díky kterým se může stát ideální zastávkou pro objevování autentické tváře Francie – poklidnou, historicky bohatou a přitom snadno dostupnou. Stačí na Gare du Nord nasednout do vlaku a za necelou hodinu a půl jste tam.

Beauvais má v rukávu ovšem ještě jedno eso. Asi dvacet kilometrů odtud, uprostřed zelené krajiny Pikardie, leží městečko, které patří do oficiálního klubu nejkrásnějších vesnic Francie – Les Plus Beaux Villages de France. Jmenuje se Gerberoy a příště se tam spolu podíváme.