Odpoledne v Jardin Tino Rossi

Mezi mosty pont de Sully a pont d´Austerlitz se těsně podél břehu Seiny vine pod nábřežím quai Saint-Bernard úzký pruh parku. Přes sedm set metrů dlouhá zelená oáza nabízí se svými upravenými trávníky a hustými záhony květin a keřů nejen vítaný odpočinek u vody, ale také krásné výhledy na Seinu s úžasným pohledem na katedrálu Notre-Dame v dálce. Na vytvoření parku město pracovalo od roku 1975, kdy byla zrušena nábřežní komunikace, a slavnostně ji otevřelo v roce 1980.

Park slouží také jako sochařské muzeum pod širým nebem. Stojí zde přes třicet moderních sochařských děl, zakomponovaných do vegetace a prolínajících se s krajinou. Většina z nich byla vytvořena skutečnými sochařskými mistry poloviny minulého století, ať už je to Konstantin Brancusi, César Baldaccini, Ossip Zadkine, Nicolas Schoeffer, Jean Arp a mnoho dalších. Už jen kvůli této galerii stojí zato se sem vypravit.

Nábřeží Saint-Bernard bývalo v minulosti velmi oblíbeným místem, kam se Pařížané přicházeli koupat. Od konce 19. století sloužily tyto prostory jako trh s vínem, které sem přivážely lodi po Seině. Některé z platanů, které v parku rostou, pocházejí právě z této doby.

Většina z vystavených plastik je v parčíku už od jeho založení. Jedna z nich se sem však dostala až mnohem později, v roce 2019, kdy sem byla přemístěna po rekonstrukci prostoru před knihovnou Arsenal, kde do té doby stávala. Socha je věnována básníku Arthuru Rimbaudovi a vytvořil ji v polovině 80. let francouzský sochař Jean-Robert Ipoustéguy na základě pověření ministerstva kultury a pařížské radnice, které tak chtěly uctít slavného básníka. Socha dostala název podle přezdívky, kterou Rimbaudovi dal Paul Verlain, L´homme aux semelles de vent, Muž s větrem na podrážkách. Sochař ovšem využil slovní hříčku a sochu pojmenoval L´homme aux semelles devant, Muž s podrážkami dopředu.

Nábřeží je zajímavé v kterékoliv roční době, ale především v teplých jarních a letních měsících, kdy se tady navečer schází stovky lidí a na vydlážděných plochách hrají a tančí. Vybrat si můžete jakýkoliv hudební a taneční styl – od jihoamerické salsy a merengue přes tango, jive, valčík až po africké bubny.

Nábřeží končí u Pont d´Austerlitz těsně pod botanickou zahradou Jardin des Plantes, kde může procházka v zeleni pokračovat. Ještě předtím však narazíte na stanici Batobusu, lodi, která odtud pluje až k Invalidovně a má v centru devět zastávek u významných pamětihodností. Jednodenní nebo dvoudenní lístek umožňuje vystoupit na kterékoliv zastávce, prohlédnout si památku a příští lodí pokračovat dál.