Kdo to myslí s objevováním Paříže a jejího způsobu života vážně a nechce se omezit jen na památky a bohaté čtvrti, musí aspoň jednou navštívit některou z pařížských tržnic nebo venkovních trhů. Jedno z nejmalebnějších a nejstarších míst, které v sobě snoubí obojí – a tedy krytou tržnici i venkovní trh, najdete ve 12. obvodu na place d´Aligre.
Marché d´Aligre si stále ještě udržuje atmosféru starého provinčního trhu. Funguje nejen pro prodej potravin, ale je zároveň i bleším trhem. Pařížany je tento trh velmi oblíbený – sjíždějí se sem z celého města, aby si užili jeho příjemnou atmosféru a bezkonkurenčně nejnižší ceny.


Krytá tržnice je známá jako Halle Beauvau a od 80. let minulého století je zapsaná na seznamu památek. Není divu když pochází z roku 1843. Název dostala po svém otevření na počest abatyše nedalekého opatství Saint-Antoine-des-Champs, na jehož pozemcích byla postavená a z něhož dnes zbyly jen základy nedaleké nemocnice Saint-Antoine.
Na konci 19. století přišla tržnice o dvě velká křídla, takže je dnes mnohem menší než v minulosti, ale přesto v ní stále najdete vše, co potřebujete – nepřeberné druhy potravin, ať už jde o maso, ryby, sýry, uzeniny, paštiky, saláty, nakládanou zeleninu a olivy, spoustu polotovarů a hlavně ovoce a zeleninu.
Nízký domek s věží s hodinami, který stojí hned vedle tržnice, je pozůstatkem bývalé radnice čtvrti Saint-Antoine. Ta zažila dobu své největší slávy v letech 1870-1871 během pařížské Komuny, kdy se z ní stalo centrum komunardů z této lidové a tradičně revoluční části města (nezapomeňme, že právě z této čtvrti vyšli 14. července 1789 vzbouření občané, kteří táhli směrem k nedaleké Bastille – a všichni víme, jak to tehdy dopadlo).








Obchodníků i samotných pěstitelů se sem od dávné minulosti sjíždělo tolik, že se i přesto, že tržnice bývala mnohem větší, nevešli dovnitř. Pro prodejce zeleniny a ovoce byl proto zřízen na druhé polovině náměstí venkovní trh se stánky. Můžete zde bloudit nekonečnými uličkami mezi horami květáků, dýní, salátů, cuket, rajčat, pomerančů, fíků nebo jablek a brzy asi budete, stejně jako já, řešit dilema, že byste nejradši koupili od každého něco, i když to vůbec nepotřebujete.










Kromě zeleniny, ovoce a květin (na ty bych málem zapomněla!) najdete venku i bleší trh, který bezpochyby přispívá ke kouzlu náměstí. Najdete na něm všechno, od historických starožitností, přes staré knihy, obrazy, tisky nebo vinyly, až po staré nádobí, příbory, nefunkční lampy nebo podivné asijské sošky, až po sekáč s pyramidami nevalného oblečení. Koncept je jednoduchý – hrabat se v hromadách, hledat v krabicích, listovat knihami, strkat se s ostatními a přitom smlouvat s prodejci v naději, že najdete vzácný drahokam a ještě ho usmlouváte za pár euro.
A až už toho ruchu budete mít tak akorát, najdete útočiště v nepřeberném množství bister, kaváren, restaurací nebo stánků všech kategorií, cen a druhů kuchyně, které zabírají nejen partery domů kolem náměstí, ale zasahují hluboko i do všech okolních ulic.

.







Trh se koná každý den kromě pondělí. V neděli doporučuji spíš dopoledne – pokud přijdete až po obědě, dopadnete jako já minule s těmito fotkami, na kterých je vidět, že jsou stánky už dost probrané a že to někteří obchodníci rovnou už ve dvě hodiny balí.
Marché d´Aligre, 12. obvod, place d´Aligre