Paříž pro pokročilé

Jen kousek za Paříží leží jihozápadním směrem historické a roztomilé městečko Meudon, nad kterým se na kopci tyčí rozlehlý vědecký komplex observatoře, která byla založena v roce 1876. Dnes je díky svým špičkovým technologiím a bohaté historii centrem pro astronomický výzkum, známým především svými obřími dalekohledy, které umožňují detailní pozorování Slunce a planet. Patří pod Pařížskou observatoř, která je nejstarší existující astronomickou observatoří na světě. Dovnitř se podívat nemůžeme, ale i její okolí v hlubokém zámeckém parku si návštěvu a prohlídku určitě zaslouží, zvlášť když pro nás je tu ještě jeden historický důvod.

Observatoř byla založena na místě původního zámku Bellevue, který byl postaven v roce 1750 pro královnu Marii Leszczyńskou, manželku Ludvíka XV. Zámek byl proslavený svou elegantní architekturou a krásnými zahradami. Bohužel byl zničen během prusko-francouzské války v roce 1870, zůstaly však jeho pozůstatky, do nichž byla observatoř vestavěna, včetně rozlehlého parku a velké vyhlídkové terasy. Zámek Bellevue, a tedy „krásný výhled“, plně odpovídal svému jménu, protože nabízel nádherný výhled na Paříž a řeku Seinu. I přesto, jak se za ta staletí změnilo město i ráz okolní krajiny, vyhlídka na téměř celou Paříž zůstala dodnes zachována.

Nás bude na Meudonské observatoři kromě parku a vyhlídky na Paříž zajímat i československá stopa, po které se sem dostaneme. Působil zde totiž v letech 1904 – 1914 jeden z nejvýznamnějších Slováků – Milan Rastislav Štefánik, vynikající astronom, který zde pracoval na svých výzkumech slunečních erupcí a atmosférických jevů (představte si, že zde začal působit, když mu bylo 24 let!). Během svého pobytu v observatoři se podílel na konstrukci několika přístrojů. Jeho práce měla zásadní vliv na tehdejší chápání sluneční fyziky a je trvalým přínosem pro astronomii a meteorologii. Štefánikova vědecká kariéra v Meudonu byla přerušena vypuknutím první světové války v roce 1914. V té době se Štefánik začal více angažovat v politice a vojenských záležitostech, což vedlo k jeho klíčové roli v založení Československa. V roce 1919, když se vracel do Československa ze své diplomatické mise v Itálii, tragicky zahynul při letecké nehodě u obce Ivanka nedaleko Bratislavy. Bylo mu pouhých 39 let. V Meudonu ho připomíná socha, která stojí na kraji rozlehlého trávníku pod terasou observatoře.

Terasa observatoře se táhne nad městem skoro kilometr. Bohužel během naší návštěvy na ní řádila městská pouť s desítkami kolotočů a střelnic, která bránila vstupu do celé její západní poloviny s horní terasou. Východní polovina s výhledem na město však byla naštěstí přístupná, stejně jako zadní část, ze které se po schodišti schází k lodžii, vodní nádrží a dál do spodní části parku.

Nahoře vidíme zadní část terasy se sochou francouzského astronoma a fyzika Julese Janssena, který byl zakladatelem observatoře. Za sochou se pak po schodech dá sejít dolů k dvoupatrové lodžii, která se otvírá směrem k bazénku. V lodžii je dnes kavárna a konají se tady výstavy a koncerty.

Cesta do Meudonu se může lehce zvrtnout v celodenní výlet a ještě budete mít pocit, že jste nestihli všechno (já jsem tu byla potřetí a ještě mi spousta věcí chybí). Kromě Rodinova muzea a Nadace Jeana Arpa, které leží na opačné straně Meudonu, na kterou je z terasy observatoře také dobře vidět, leží těsně pod observatoří i pozůstatek dalšího starého zámku, ve kterém dnes sídlí městské Muzeum umění a historie. Přiznám se, že sbírky jsem ještě neviděla – měly by se skládat jak z uměleckých děl, včetně obrazů např. Camilla Corota nebo soch Augusta Rodina, tak historických artefaktů nebo archeologických nálezů. Pro začátek ale stačí i samotná budova s terasovou zahradou. Stavba má dlouhou a pohnutou historii. Původně šlo o zámek slavného vojenského velitele 16. století Françoise de Guise, který po mnoha a mnoha změnách majitelů a přestavbách patřil v 17. století ministru války Ludvíka XIV. Louvoisovi. Během francouzské revoluce a následně v prusko-francouzské válce v roce 1870 byl pobořen a jeho pozůstatky byly později využity pro stavbu meudonské observatoře. To, co vidíme dnes, je jen jeden z malých pavilonů původního zámeckého komplexu. Zahrada je plná uměleckých děl, ale také laviček, židlí a lehátek, kam můžete volně přijít a klidně si tady odpočinout.

Přímo za muzeem se pak po schodišti ve svahu můžeme dostat k jednomu z bočních vstupů na terasu observatoře – zhruba v úrovni zadní části, kde začíná lodžie. Ne vždy však tento vstup bývá otevřený, pozor na to. V takovém případě stačí jít podél zdi terasy, až se dostanete k některému dalšímu bočnímu vstupu.

Meudon leží na několika kopcích a když budete od observatoře sestupovat dolů k Seině, narazíte na další z krásných místních parků. Původně byl součástí panství Bellevue v době, kdy ho vlastnil dauphin, a tedy Ludvík Ferdinand, syn Ludvíka XIV. a otec Ludvíka XV. V 18. století zde byla navržena zeleninová a ovocná zahrada, která měla zásobovat královský dvůr čerstvými produkty. Byla pečlivě upravena a její design byl ovlivněn dobovými trendy ve francouzské zahradní architektuře. Po Francouzské revoluci a změnách vlastnictví byla zahrada několikrát přestavěna a v 19. století se stala součástí většího krajinářského parku, takže její původní funkce zelinářské zahrady zmizela. Zachovala se však její původní královská atmosféra a pečlivě udržovaná zeleň.. Až ve 20. století byla postupně zpřístupněna veřejnosti.

Pokud se rozhodnete, že z Meudonu neodjedete vlakem ani RER, ale tramvají T2, která jezdí až dole kolem břehu Seiny, narazíte pod svahem na další z mnoha pozoruhodných staveb – Château de Montalet (kam jsem bohužel přišla už tak pozdě, že bylo zavřeno). Zámek, který má dnes fasádu s renesančními a barokními prvky, má kořeny až ve 13. století, kdy byl postaven jako pevnost, která sloužila k obraně a správě místních území. Patří k němu rozsáhlé zahrady a park, které byly navrženy v klasickém francouzském stylu s pečlivě upravenými alejemi, květinovými záhony a fontánami. To vše je běžně přístupné veřejnosti, takže mi nezbývá než se tam co nejdřív znovu vrátit.

Jen kousek pod zámkem už leží historické nádraží, které dnes slouží tramvaji T2, která vás odtud odveze na jednu stranu buď do La Défense, nebo na druhou k parku Citroën u pont du Garigliano v 15. obvodu..

Observatoř v Meudonu v současné době není veřejnosti přístupná, probíhají v ní práce, které nedovolují prohlídky. Po jejich skončení by měly být obnoveny komentované prohlídky, zatímco ty individuální nejsou a ani nebudou možné. Můžete se ale podívat aspoň na fotky a videa TADY.

Observatoire de Paris, Meudon, 5 place Jules Janssen

Jak se tam dostat:

– vlak N z Gare du Montparnasse do stanice Bellevue a potom pořád rovně po avenue du Château, nebo od nádraží autobusem Tim do stanice Observatoire

– tramvají T2 do stanice Bellevue, odtud do kopce k nádraží Bellevue a dále jako nahoře

– RER C do stanice Meudon Val Fleury a odtud autobusem 289 nebo 169 ke kostelu Saint-Martin, odtud pěšky k Musée d´art et d´histoire a nahoru k terase, nebo směrem k hlavnímu vchodu na place Jules Janssen