V neuspořádaném průčelí misijní kongregace církevního řádu lazaristů v rue de Sèvres je vestavěn portál kaple svatého Vincenta z Pauly, jednoho z nejoblíbenějších francouzských světců. Tomuto knězi, kanonizovanému v roce 1737 papežem Benediktem XI. za jeho charitativní a misijní činnost, je v Paříži zasvěcen nejen velký kostel v 10. obvodu, ale také tato malá kaple, ve které jsou uloženy světcovy ostatky.
Vincent z Pauly založil řád lazaristů v roce 1625. Původně řád sídlil v převorství svatého Lazara, ležícím v dnešním 10. obvodu. Poté, co z něj byl po Francouzské revoluci vyhnán, si pro svoji misijní kongregaci vybudoval toto nové sídlo na tehdejším předměstí Paříže. Původní sídlo pak dlouhé roky sloužilo jako věznice a teprve před několika lety bylo přebudováno na veřejnou knihovnu.

Kaple sice působí z ulice nenápadně, ale interiér je mnohem rozlehlejší, než byste čekali. Byla postavena v letech 1826-1827 v typickém slohu doby konstituční monarchie Ludvíka XVIII. Má bohaté vyřezávané a malované zdobení, vitráže s motivy ze života světce a je vyzdobena obrazy, které pro kapli namaloval jeden z členů kongregace otec François, který byl Ingresovým žákem. Veškerá výzdoba vede pozornost návštěvníka k vysokému oltáři, v jehož horní části je ve stříbrné schránce uloženo tělo sv. Vincenta.


Sv. Vincent z Pauly zemřel v roce 1660. Byl sice nejdříve pohřben v kapli sv. Lazara v původním převorství, ale poté, co z něj byli lazaristé vyhnáni, podařilo se jim jeho tělo ukrýt před porevolučním proticírkevním běsněním a později ho uložili do této nové kaple.
Údajně ještě více než padesát let po Vincentově smrti bylo jeho tělo, s výjimkou očí a nosu, úplně netknuté. V roce 1737 z něj však už zbyla jen kostra, na níž řád nechal vymodelovat z vosku obličej a ruce. Sv. Vincent drží v ruce kříž, s nímž údajně dal poslední pomazání umírajícímu králi Ludvíku XIII.

Po obou stranách oltáře najdete úzké točité dvouramenné schodiště, lemované vysokými sochami svatých, kterým můžete vystoupat až nahoru k soše (vůbec se nestyďte to udělat, i kdybyste byli jediní, kdo se tam vydá, je to kromě doby mše povolené a zcela běžné).


Z malé podesty před rakví je dobře vidět hezký vyřezávaný a malovaný strop kaple a varhany z roku 1864 na opačné straně. Ještě před jejich instalací na ty předchozí zde až do roku 1852 hrával tehdejší varhaník, kterým nebyl nikdo jiný, než vynálezce slepeckého písma Louis Braille, který byl učitelem na nedalekém Královském institutu pro mladé slepce. Na místo jeho působení se podíváme hned v příštím příspěvku.


Před vstupními dveřmi do kaple vede vpravo úzká klikatá chodbička, kterou do kaple chodí členové řádu ze sídla své kongregace. Chodbičkou se sice dá projít až do průjezdu, ale z kongregace je vidět jen průčelí za mřížovou bránou.

Chapelle Saint-Vincent-de-Paul, 6. obvod, 95 rue de Sèvres