Když bolševická revoluce v Rusku vyhnala po roce 1917 ze země velkou část šlechty a inteligence, mnozí z těchto tak zvaných bílých Rusů se usadili v Paříži. Většinou bez majetku, o který po revoluci přišli, a bez možnosti vykonávat práci, která by odpovídala jejich předchozím zkušenostem a znalostem. Velká část ruské diaspory se usídlila na jižních předměstích města v 15., 14. a 13. obvodu – bylo to totiž blízko velkých automobilových továren Renault a Citroën, v nichž často našli manuální práci.
Několik tisíc z nich se také stalo řidiči taxíků (nikdy jsem nepochopila, jak to dokázali, když neznali město a bylo to v době, kdy existovaly tak maximálně jednoduché mapy). Díky svému povolání se pak těm šťastnějším podařilo najít i slušné ubytování v domečcích, které pro své zaměstnance v roce 1926 vystavěl provozovatel taxislužby na střeše garáží, kde šoféři parkovali své vozy. Enklávě se pak začalo říkat, podle jejích obyvatel, Malé Rusko. Pod stejným názvem a v téměř nezměněné podobě toto malé sídliště najdeme v srdci čtvrti Butte aux Cailles dodnes.
Po původních ruských obyvatelích zde dnes už není ani stopy. Poslední potomek jednoho z bílých Rusů, devadesátiletá paní, zemřela před několika lety. Dnes zde žijí většinou umělci, kteří tyto miniaturní prostory využívají jako ateliér. My jsme letos v červnu měli možnost navštívit dva z nich. Tím prvním byl ateliér, do kterého pozval návštěvníky Holanďan Jos Verheugen, který svůj ateliér zaplavil variacemi na Mondrianovy obrazy a portréty známých francouzských osobností. Druhou pak Italka Marina Miroglio, která v domečku střeží malířská díla své matky a která si sama od umělecké práce odskakuje k videím o vaření La cuisine de Marina Miroglio, která natáčí přímo v tomto domku.
Vlevo za zdí, která lemuje terasu před vstupy do domků, se vám otevře z výšky pohled na špičaté střechy Malého Alsaska. Moc daleko odtud ale nedohlédnete, 13. obvod je plný vysokých budov, které brání ve výhledu.
La Petite Russie je bez pochyby jednou z nejlépe skrytých obytných čtvrtí v Paříži. Devatenáct řadových domků, namačkaných zády k sobě jeden na druhém, má jen jednu přístupovou cestu, vedoucí přes dvojí zamčené dveře. Dostat se sem není tak úplně jednoduché – nejdřív musíte projít chodbou domu, vyjít na zadní dvorek a potom vystoupat po prudkém schodišti až na střechu. Většinou se to podaří jen tehdy, když si vyčekáte některého z obyvatel, ochotného vás vpustit dovnitř. Druhou možností jsou pravidelné červnové dny otevřených ateliérů asociace Lézarts de la Bièvre, kdy někteří z umělců, kteří zde sídlí, svůj ateliér otvírají pro veřejnost. Tak jsem se sem dostala i já.
La Petite Russie, 13. obvod, 22 rue Barrault
Paříž pro pokročilé 